Moskva by podle NATO měla přijmout skutečná a efektivní opatření, aby přestala destabilizace Ukrajiny. Rasmussen dál zmínil ruský příspěvek k vytvoření podmínek pro plnění mírového plánu ukrajinského prezidenta Petra Porošenka, který NATO pokládá za významný pokrok a plně jej podporuje.
Třetím bodem, který má podle aliance Rusko učinit, je ukončení podpory ozbrojeným proruským separatistickým skupinám na východě Ukrajiny a čtvrtým zastavení přesunů lidí i zbraní přes rusko-ukrajinskou hranici. „Toto je skutečná možnost, jak uklidnit krizi způsobenou ruskou agresí,“ míní Rasmussen.
V úvahu připadají další sankce
Americký ministr zahraničí John Kerry po jednání oznámil, že USA společně s evropskými spojenci chystají další balík protiruských sankcí pro případ, že budou nezbytné. „Neoznamujeme jejich zavedení, ale chystáme půdu pro případ, že to budou okolnosti vyžadovat,“ řekl Kerry. Ruský prezident Vladimir Putin by podle něj měl „činy, nikoli slovy“ prokázat, že stojí o mír na Ukrajině.
„Měl by zastavit přepravu zbraní a bojovníků přes hranice a veřejně vyzvat separatisty, aby své zbraně složili. Měl by stáhnout ruské jednotky a zajistit osvobození zadržovaných evropských pozorovatelů,“ prohlásil Kerry.
Ministři zahraničí NATO se sešli v Bruselu jen krátce před summitem EU. Na něm budou v pátek lídři zemí unie, v mnoha případech členové aliance, řešit, zda na Rusko uvalit kvůli ukrajinské krizi další sankce. Ruský parlament dnes na přání Putina zrušil svůj souhlas s možným použitím ruských ozbrojených sil na Ukrajině. Na druhou stranu proruští separatisté přes vyhlášené příměří sestřelili ukrajinský vrtulník.
Zaorálek: Ruské kroky musí být vidět
Podle českého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka podobné akce situaci zhoršují. „Pak by to mohlo vést k tomu, že v pátek bude muset Evropská rada uvažovat o nějakém dalším kroku,“ míní. V současné chvíli podle něj není možné odhadnout, jak v pátek EU rozhodne, neboť situace se vyvíjí. „Rusko by mělo být schopné změnit situaci na hranicích. Jde o to, aby byly vidět skutečné kroky, které pomáhají změnit špatnou situaci na východě Ukrajiny,“ připomněl český ministr.
„Jsme hluboce odhodláni Ukrajinu podporovat,“ řekl Rasmussen. NATO se proto dnes dohodlo na balíku podpůrných opatření, včetně vzniku nových fondů. Z nich by mělo jít financování „výstavby bezpečnostních kapacit“ v oblastech jako je logistika, velitelské řízení, obrana proti kyberútokům, ale třeba také programy pomáhající reintegraci veteránů do civilního života. Ukrajina má podle Rasmussena jasnou vizi reformy svého obranného sektoru i strategii k vyřešení krize na východě země.
„Rusko veřejně označuje NATO za hrozbu, i když jsou to ve skutečnosti nezákonné ruské akce na Ukrajině, které ohrožují mezinárodní uspořádání,“ prohlásil generální tajemník aliance.
