Technologický pokrok s sebou nese také nároky z hlediska ochrany soukromí. Potenciálně největší strach ze sběru a možného zneužití dat v Evropě mohou mít v Estonsku. Tato pobaltská země se totiž umístila na čele Evropského srovnání v průzkumu britské agentury Comparitech, která poměřovala zejména rozšiřování sběru biometrických údajů. Úřady, banky či další instituce je totiž začínají stále častěji vyžadovat. Nejde přitom jen o data v biometrických pasech, ale také třeba verifikaci otiskem prstu.
Na čele globálního žebříčku rizikovosti se však umístila Čína, a jak studie konstatuje, návštěvníci této země mohou být „mnohdy překvapeni, jaké všechny biometrické údaje jsou po nich požadovány či rovnou sesbírány“.
Česko se ve statistice množství sběru biometrických dat v rámci evropské osmadvacítky umístilo na 16. místě. Biometrické údaje jsou v tuzemsku součástí pasů, používají se také při potvrzování mobilních plateb z bankovních účtů. Pro záměry studie tedy ve dvou z pěti sledovaných oblastí. „Česká republika si stojí z hlediska ochrany soukromí dobře. Ale jsou tu některé obavy z budoucího vývoje a plánů na novou legislativu. V přípravě je opatření, které má umožnit zaměstnavatelům sběr biometrických údajů svých zaměstnanců a kamerový systém rozpoznávání tváře nyní policie testuje,“ komentuje Rebecca Moodyová z agentury Comparitech.
Kromě biometriky v pasech analyzoval Comparitech ještě národní identifikační karty – tedy občanské průkazy, identifikaci občanů u voleb či to, zda je nakládání s biometrickými údaji chráněno, respektive nechráněno zákonem. Na špici v hloubce sběru biometrických dat jsou v Evropě vedle Estonců ještě Francouzi a také Slováci. Na opačném konci srovnání je pak Velká Británie.
Obecně nejrozšířenějšími sbíranými biometrickými daty ta vložená do čipů pasů nebo z kontroly tváře, respektive duhovek očí na letištích. „Rozšířené použití je také v bankách, testuje se ale také kamerový monitoring rozpoznávání obličejů na mnoha veřejných prostranstvích,“ upozorňují autoři studie. V Číně je podle Comparitechu navíc nově často zpracovávána, uchovávána a analyzována DNA osob.
Ani v Evropě ale „Velký bratr“ nespí. Unie nedávno dokončila například pilotní projekt iBorderCtrl. Jde v podstatě o novou podobu detektoru lži. Cestující jsou při vstupu do schengenského prostoru pozváni před webovou kamerou k poskytnutí odpovědí speciálnímu počítačového programu, který zkoumá a analyzuje jejich mimiku a gesta. Kdo se programu nezdá, je následně migračními úředníky prověřen o to pečlivěji.
Program zatím vyzkoušeli v Lotyšsku, Maďarsku a v Řecku. Novinka má sloužit primárně jako podpůrný nástroj s řešením výzev migrační krize.
