Němci se učí jazyk gastarbeiterů, kurzy turečtiny zažívají boom

"Turecký den" v Berlíně

"Turecký den" v Berlíně Zdroj: Danyalov, Wikimedia Commons

Obrovský zájem zažívají v poslední době v Německu kurzy turečtiny, jazyková centra na univerzitách ve velkých německých městech hovoří o boomu. Nezanedbatelnou roli v novém trendu hrají také stále intenzivnější obchodní styky s ekonomicky sílícím Tureckem.

Jazykové školy v Berlíně zaznamenaly jen v loňském roce nárůst počtu frekventantů v kurzech turečtiny o 40 až 50 procent. Na univerzitách v hlavním městě a v Hamburku se počet studujících turečtinu od roku 2009 téměř zdvojnásobil, v Mnichově dokonce ztrojnásobil. „Takový náhlý zájem je neuvěřitelný. Tak velký zájem jsme nikdy neměli,“ řekla serveru Bild.de vedoucí jazykového centra na berlínské Humboldtově univerzitě Elke Roesslerová.

„V roce 2008 jsme měli jen dva kurzy turečtiny, teď jich je šest. Opakovaně se stává, že studenty v začátečnických kurzech už musíme odmítat,“ přidal se mluvčí mnichovské univerzity Clemens Grosse. Více kurzů musela kvůli vysoké poptávce vypsat také Svobodná univerzita v Berlíně.

Vedoucí tamního jazykového centra Ruth Tobiasová si všimla i další odlišnosti od dřívější doby. Mladí Němci, kteří nemají turecké kořeny, přicházejí do kurzů už s prvními znalostmi jazyka získanými ze svého okolí. Ovládají některé fráze a slovní obraty, které se prosadily do běžné mluvy, a někdy zvládají i krátkou konverzaci.

Rostoucí ekonomika a Erasmus

Podle Cema Sentürka z essenského Střediska pro turecká studia a výzkum integrace získala turečtina pozitivní image především díky ekonomickému růstu Turecka. Do Německa dováží své produkty na 80 tisíc tureckých firem, 5000 německých pak investuje v Turecku. Jeho hrubý domácí produkt od roku 2009 stoupl o téměř 18 procent. Podle Sentürka tak jde o to dokázat komunikovat se svými obchodními partnery.

Další odborníci se domnívají, že zájmu o turečtinu pomohl také výměnný studentský program Erasmus, který mezi oběma zeměmi funguje od roku 2004. Zpočátku odjížděla do Turecka na jedno- nebo dvousemestrální pobyty ani ne stovka německých vysokoškoláků, loni už jich bylo sedmkrát tolik.

Populární Istanbul

Ale nejen studenti si chtějí osvojit turečtinu. „V posledních dvou letech přichází mnoho lékařů, právníků a vyučujících, kteří nechtějí přijít o početnou turecky mluvící klientelu,“ tvrdí učitel turečtiny Fatih Kanars z jazykové školy v berlínské čtvrti Neukölln.

Jednou z takových je i právnička Ulrike Ehrentahlová, mezi jejímiž klienty nechybí ani turecky mluvící Berlíňané. Je sice teprve v začátečnickém kurzu a na odbornou diskuzi si ještě netroufá. „Už krátký rozhovor v mateřském jazyce mandanta ale často prolomí ledy a vytvoří důvěru,“ říká šestačtyřicetiletá advokátka.

V neposlední řadě za rostoucí zájem o turečtinu v Německu údajně může i popularita Istanbulu, který podle Karin Yesiladaové z univerzity v Paderbornu patří v současnosti mezi „módní města“. Na rozdíl od situace ještě před pár lety je podle ní nyní „cool“ tam studovat, pracovat, nebo jen žít.

V Německu žijí asi tři miliony Turků či lidí s tureckými kořeny. Přicházet sem začali pře 60 lety jako takzvaní gastarbaiteři, kteří sehráli významnou roli v poválečné obnově německé ekonomiky. Nyní tvoří nejpočetnější, přestože oficiálně neuznanou menšinu.