„Nenecháme se vtáhnout do nákladných závodů ve zbrojení. Rusko nikomu nevyhrožuje a hledá řešení všech sporných témat u jednacího stolu. To je cesta, po které chceme jít i v budoucnu,“ řekl Putin.
„Můžeme vidět, jak jiné země otevřeně vznášejí své geopolitické nároky bez toho, aby se vyvarovaly otevřených zásahů do vnitropolitických záležitostí nezávislých států. Navíc aktivně budují a modernizují vojenské arzenály,“ prohlásil s tím, že za takových podmínek a okolností musí Rusko zajistit ochranu své suverenity, územní celistvosti a svých národních zájmů.
Hlavní úkol: neutralizovat rizika
„Nadále budeme posilovat naše ozbrojené síly a vojenské organizace jako celek. Podnikneme veškerá potřebná opatření, aby naše ozbrojené síly byly modernější, mobilnější, lépe vybavené a schopné plnit hlavní úkol - neutralizovat rizika, politické hrozby a také možná ohrožení bezpečnosti naší země,“ dodal Putin.
Šéf Kremlu v minulosti hovořil již několikrát o tom, že se do zbrojních závodů Rusko nehodlá zapojit. Řekl to v souvislosti s nynějšími vyhrocenými vztahy mezi Moskvou a Západem.
| Ruská doktrína: Za hrozbu považuje rozšiřování NATO |
|---|
| - podepsal bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv 5. února 2010. Dokument nahradil vojenskou doktrínu z roku 2000. |
| - Za jedny z hlavních hrozeb bezpečnosti Ruska označuje doktrína rozšiřování Severoatlantické aliance k hranicím Ruska a budování strategické protiraketové obrany (Rusko odmítalo dřívější americké plány vybudovat v Česku a v Polsku protiraketový štít, kterých se ale americký prezident Barack Obama nakonec zřekl). |
| - Za další vnější hrozby pro Rusko doktrína například uvádí: * použití vojenské síly a rozšiřování vojenských kontingentů cizích států (skupin států) na územích států, které mají společnou hranici s Ruskou federací a jejími spojenci; * územní nároky vůči Ruské federaci a jejím spojencům; * zasahování do jejich vnitřních záležitostí; * rozmisťování zbraní hromadného ničení; * zvýšení počtu států disponujících jadernými zbraněmi; * porušování mezinárodních dohod v oblasti zbrojení; * rozšiřování mezinárodního terorismu. |
| - Dokument také počítá s možností udeřit jadernými zbraněmi jako první: „Ruská federace si vyhrazuje právo použít jaderné zbraně jako odvetu za použití jaderných nebo jiných druhů zbraní hromadného ničení proti ní a (nebo) jejím spojencům, jakož i v případě agrese proti Ruské federaci s použitím konvenčních zbraní, jestliže je ohrožena samotná existence státu. O použití jaderných zbraní rozhoduje prezident Ruské federace.“ |
| - Dokument vyzývá k posílení systému kolektivní bezpečnosti v rámci Organizace dohody o kolektivní bezpečnosti (ODKB), která zahrnuje Rusko, Arménii, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán a Tádžikistán a která vznikla jako pokus o obdobu NATO v postsovětském prostoru. „Ruská federace považuje ozbrojený útok na členský stát ODKB za agresi proti všem členským státům ODKB a podnikne v takovém případě opatření v souladu se Smlouvou o kolektivní bezpečnosti,“ uvádí se v dokumentu. |
| - Rusko podle doktríny považuje ozbrojený útok na účastnický stát Spolkového státu (Bělorusko - poznámka ČTK) nebo jakékoli akce proti němu s použitím vojenské síly za akt agrese proti Spolkovému státu a podle doktríny Rusko v takovém případě podnikne odvetná opatření. |
| - Současně doktrína hovoří o rozvoji vztahů ve sféře mezinárodní bezpečnosti s dalšími mezistátními organizacemi, kde zmiňuje Evropskou unii i NATO. |
| - Jaderné zbraně doktrína označuje za „důležitý faktor odvrácení vzniku jaderných válečných konfliktů a válečných konfliktů s použitím konvenčních zbraní“. |
