Nová polská vláda nastupuje. Zmírní postoj k Rusku?

Jmenování nové polské vlády premiérky Ewy Kopaczové

Jmenování nové polské vlády premiérky Ewy Kopaczové Zdroj: CTK/AP/Czarek Sokolowski

Nová polská vláda premiérky Ewy Kopaczové by měla připravit zemi k debatě o přijetí eura, řekl polský prezident Bronislaw Komorowski při slavnostním uvedení nového kabinetu do funkce. Jednou z největších změn ve vládě je odchod dlouholetého šéfa diplomacie Radoslawa Sikorského. Jeho nástupcem se stal Grzegorz Schetyna, v souvislosti s jehož nástupem se ozývají spekulace o zmírnění polského postoje k Rusku.

Novou vládu čeká 1. října v parlamentu hlasování o důvěře, kterým by měla úspěšně projít. Kabinet bude ale ve funkci jen rok: příští podzim se v Polsku konají parlamentní volby. Premiérka slíbila kontinuitu politiky, kterou prováděla vláda jejího předchůdce. Nahrazení dosavadního šéfa diplomacie Sikorského však může odrážet snahu Kopaczové o mírnější přístup k Rusku, pokud jde o ukrajinskou krizi.

Jak uvedla politoložka Anna Materská-Sosnowská, nový ministr zahraničí Schetyna bude vystupovat spíše smířlivě, zatímco Sikorski byl znám svým občas nekompromisním postojem a kontroverzními poznámkami. Analytik Wojciech Szacki dodává, že novému ministrovi zahraničí budou chybět takové konexe, jaké měl na evropské a světové politické scéně jeho předchůdce. Sikorski stál totiž v čele polské diplomacie sedm let.

Premiérka na dotaz, zda by dodala Ukrajině zbraně, odpověděla, že země by se měla zachovat jako „rozumná polská žena“, která v první řadě chrání svůj domov a děti. Tento komentář podle některých kritiků ukazuje slabost a nedostatečně čitelnou politiku vůči rusko-ukrajinské krizi. Ministr obrany Tomasz Siemoniak, který na svém postu setrval, naopak uvedl, že Polsko je ochotno Ukrajině zbraně prodat.

Z vlády odešel i ministr vnitra

Ve vládě zůstal také ministr financí Mateusz Szczurek. Odchod Sikorského ale není jedinou personální změnou ve složení kabinetu, opustil jej například ministr vnitra Bartlomiej Sienkiewicz.

Kopaczová v premiérském křesle nahradila Donalda Tuska, který byl nedávno zvolen do čela Evropské unie; koncem roku se stane novým předsedou Evropské rady, takzvaným unijním prezidentem.

Hlavní úkol? Rozhodnutí o eurozóně

„Mezi velkými úkoly (vlády) je příprava Polska na nevyhnutelnou rozsáhlou debatu o posilování našeho postavení v integrující se Evropě, myslím tím rozhodnutí o členství v eurozóně,“ prohlásil Komorowski.

Polské vedení se vyslovuje pro zavedení eura v Polsku, nestanovilo ale žádný termín jeho přijetí a širší debatu o této otázce chce zahájit příští rok po parlamentních volbách. Předchozí vláda dala najevo, že se zavedením eura v zemi není třeba spěchat.

ČR také nemá žádný termín k přijetí eura. Český prezident Miloš Zeman se při nedávné návštěvě pařížského sídla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) vyslovil pro to, aby se Česko rozhodlo zavést společnou evropskou měnu do roku 2020.