Nová španělská vláda získala důvěru. Závisí na podpoře katalánských separatistů

Španělský socialistický premiér Pedro Sánchez

Španělský socialistický premiér Pedro Sánchez Zdroj: Reuters

Lídr Unidas Podemos  Pablo Iglesias
Protesty katalánských separatistů
Protesty katalánských separatistů
Protestní pochody v Katalánsku 1. října 2019
Protestní pochody v Katalánsku 1. října 2019
6
Fotogalerie

Španělský premiér Pedro Sánchez dle předpokladu na druhý pokus těsně získal důvěru parlamentu. Země tak bude mít po osmi měsících řádnou vládu, povede ji první koalice v novodobých dějinách země. Pravicoví a středoví politici však nový kabinet ostře kritizují kvůli jeho výrazně levicové orientaci a nestabilitě. 

Také experti se domnívají, že zemi čeká nejistota. „Nová vláda bude menšinová, katalánské napětí může znovu zesílit a kvůli fiskální situaci bude složité výrazně zvýšit výdaje,“ uvedl podle AFP analytik ING Steven Trypsteen.

Španělé šli minulý rok dvakrát k volbám, po listopadovém klání se nakonec Sanchézovi socialisté (PSOE) dohodli s krajně levicovou stranou Unidas Podemos. Dohromady však mají v 350členném Kongresu poslanců jen 155 křesel a jsou tak závislé na podpoře menších regionálních uskupení, zejména Republikánské levici Katalánska (ERC).

V prvním nedělním kole Sánchez nezískal absolutní většinu, v úterý mu v dolní komoře zákonodárného sboru stačila většina pouze prostá. Nakonec pro něj zvedlo ruku 167 poslanců, proti bylo 165, osmáct se zdrželo.

Atmosféra kolem hlasování byla mimořádně vypjatá. Jediný poslanec malého občanského hnutí Teruel existuje Tomás Guitarte obdržel tisíce emailových zpráv požadujících, aby hlasoval proti vládě. „Nejsme tu, abychom pokročili v politické kariéře, ale abychom vyřešili problémy vylidněných oblastí Španělska. Nikdo si nás nekoupí,“ vzkázal Guitarte.

Je každopádně zřejmé, že Sánchez bude muset k prosazení legislativy v parlamentu vždy hledat podporu ad hoc. Budoucí vláda má přitom řadu záměrů. Hodlá zvýšit minimální mzdu na úroveň šedesáti procent průměrné či zvednout daně lidem s vysokými příjmy a velkým korporacím. Chce také bojovat se změnami klimatu a za rovnost pohlaví.

Rovněž plánuje zrušit část reformy trhu práce z roku 2012, která usnadnila propouštění zaměstnanců. Představitelé byznysu však varují, že tyto kroky poškodí tvorbu pracovních míst. Míra nezaměstnanosti v zemi se nyní pohybuje kolem čtrnácti procent, po finanční krizi se přitom vyšplhala až nad 25 procent.

Vznik vlády provází mnoho emocí na pravicové straně španělského politického spektra. Šéf do roku 2018 dlouho vládnoucích lidovců (PP) Pablo Casado tvrdí, že Sánchez vytvořil Frankensteinovu vládu komunistů a separatistů. Podle něj nebude v takové sestavě schopný vládnout a jeho kabinet nevydrží čtyři roky.

Sánchezovi kritici také varují, že premiér bude muset za toleranci své vlády zaplatit především ERC. Strana, která má třináct poslanců, prosazuje katalánskou nezávislost. Předseda vlády však oponuje, že jednotu země neohrozí. Slibuje jednat o ukončení sporů s odbojným regionem v mezích španělské ústavy.