O výhru ve volbách soupeří Porošenko s Jaceňukem. Už jednali o vládě

ukrajinský prezident Petro Porošenko

ukrajinský prezident Petro Porošenko Zdroj: ctk/AP

Parlamentní volby na Ukrajině
Parlamentní volby na Ukrajině
Prezident Petro Porošenko
Parlamentní volby na Ukrajině
Parlamentní volby na Ukrajině
9
Fotogalerie
Lidová fronta ukrajinského premiéra Arsenije Jaceňuka zůstává i po sečtení zhruba 60 procent volebních lístků na prvním místě v seznamu vítězů parlamentních voleb. Strana získala zatím 21,6 procenta hlasů, favorizovaný prezidentský Blok Petra Porošenka má o dvě desetiny procenta méně. Předpokládaní vítězové voleb už zahájili konzultace o budoucí vládní většině.

Podle ústřední volební komise je nadále třetí strana Svépomoc lvovského starosty Andrije Sadového s 11,2 procenta hlasů následovaná proruským Opozičním blokem (9,9), populistickou Radikální stranou (7,4) a stranou Vlast expremiérky Julije Tymošenkové (5,7). Všechny ostatní strany zatím zůstávají pod pětiprocentní hranicí potřebou ke vstupu do sněmovny.

Podle Jurije Lucenka z vedení Porošenkova bloku koaliční rozhovory odstartovala osobní schůzka Porošenka s Jaceňukem. K jednání o budoucí koalici mohou být později přizvány i další proevropské parlamentní strany, tedy Vlast a v případě překonání pětiprocentní hranice i Svoboda. Budoucí koalice by mohla mít v jednokomorovém parlamentu většinu přes 60 procent hlasů.

Žádná koaliční jednání vítězové podle Jurije Lucenka nepovedou s populisty z Radikální strany a s funkcionáři Opozičního bloku, který se profiloval jako opora proruských voličů zejména na ruskojazyčném východě země.

V Česku hlasovalo dva tisíce Ukrajinců
Do Kyjeva už dorazily výsledky z volebních místností v zahraničí včetně Prahy a Brna. V České republice podle volební komise hlasování velký zájem voličů nevyvolalo, vhodit lístek do urny přišlo něco přes 2000 lidí. Osmadvacet procent z nich podpořilo Lidovou frontu, 21 procent Svépomoc a 20 procent Blok Petra Porošenka.

Prezident Porošenko po skončení voleb v neděli prohlásil, že koaliční jednání by mělo být ukončeno do deseti dnů. Na zformování vládní většiny má parlament podle ústavy měsíc.

Ústřední volební komise informovala, že ve 198 jednomandátových volebních obvodech přišlo hlasovat 52,42 procenta voličů. Nejvíce jich hlasovalo ve Lvovské oblasti (70 procent), v Ternopilské oblasti (68,28 procenta) a Volyňské oblasti (64,85 procenta). Nejnižší byla podle očekávání naopak účast v Doněcké oblasti (32,4 procenta) a v Luhanské oblasti (32,87 procenta). V Kyjevě vhodilo lístky do volebních uren 55,86 procenta voličů.

Vizitky stran, jež se zřejmě dostanou do ukrajinského parlamentu
Blok Petra Porošenka - Do letošního srpna se formace jmenovala Solidarita. Tu kdysi založil současný ukrajinský prezident Petro Porošenko. Jelikož hlava státu nemůže být členem politické strany, Porošenko je jejím „čestným vůdcem“ a oficiálním vůdcem strany je Porošenkův poradce a bývalý ministr vnitra Jurij Lucenko. Program strany se shoduje s tím, co ve funkci prezidenta prosazuje Porošenko, tedy jednotu ukrajinského státu, decentralizaci moci a plné členství v EU.
Lidová fronta - Proevropská strana, kterou zformoval letos v březnu premiér Arsenij Jaceňuk (40). Ten do čela vlády nastoupil po pádu proruské vlády prezidenta Viktora Janukovyče. Členy strany je řada bývalých spolustraníků expremiérky Julije Tymošenkové z její strany Vlast (Baťkivščyna); kromě Jaceňuka také například šéf parlamentu Oleksandr Turčynov, který po útěku Janukovyče ze země převzal jeho úřad.
Svépomoc - Křesťansky zaměřená a proevropská strana, kterou založil v prosinci 2012 starosta Lvovu Andrij Sadovyj. Na její kandidátce v těchto volbách je i velitel jednoho z vládních dobrovolnických praporů Donbas Semen Semenčenko.
Radikální strana - Populistická a současně proevropská strana, založená v srpnu 2010. V jejím čele stojí poslanec, novinář a vystudovaný pedagog Oleh Ljaško (42), jehož jméno je již roky synonymem skandálů. Celý oficiální název strany zní Radikální strana Oleha Ljaška. V dosud posledních parlamentních volbách v roce 2012 strana získala jeden mandát, do parlamentu usedl právě Ljaško, který v letošních prezidentských volbách skončil na třetím místě se ziskem 8,32 procenta hlasů.
Opoziční blok - Sdružuje stoupence bývalého režimu, zejména z bývalé vládní proruské Strany regionů. Strana byla založena v roce 2010; předchozích voleb v roce 2012 se neúčastnila. V jejím čele stojí Jurij Bojko, jenž byl od prosince 2012 do letošního únoora vicepremiérem Ukrajiny a předtím ministrem energetiky.
Svoboda (Všeukrajinské sdružení Svoboda) - Nacionalistická strana, podle oponentů až krajně pravicové. Vystupuje proti vlivu Ruska na Ukrajině a ostře se vymezuje vůči komunistické minulosti své země. Vznikla v roce 1991; zaregistrována byla v roce 1995 jako Sociálně-národní strana Ukrajiny; současný název má od února 2004, kdy se šéfem strany stal Oleh Ťahnybok. V předchozích parlamentních volbách v roce 2012 získala přes deset procent hlasů a stala se čtvrtou nejsilnější stranou v parlamentu. Byla jednou z hlavních sil protivládních demonstrací na přelomu loňského a letošního roku; v současné vládě má tři ministry.
Vlast - Stranu Vlast (Baťkivščyna) založila expremiérka Julija Tymošenková v roce 1999. Ve volbách většinou kandidovala v rámci Bloku Julije Tymošenkové (BJuT). Strana je proevropsky a umírněně nacionalisticky zaměřená. V uplynulých třech volbách se BJut vždy umístil na druhém místě a zakladatelka a předsedkyně strany Tymošenková, hlavní tvář takzvané oranžové revoluce, byla v roce 2005 a v letech 2007 až 2010 premiérkou. Začátkem roku 2010 svedla boj o prezidentské křeslo s letos sesazeným proruským prezidentem Viktorem Janukovyčem a těsně prohrála. Také v letošních prezidentských volbách skončila na druhém místě. V říjnu 2011 byla odsouzena k sedmi letům vězení a vysoké pokutě za předražený dovoz ruského plynu v roce 2009. Letos v únoru byla během revolučních změn propuštěna.