Vyjednávač Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) se dnes poprvé sešel s vůdcem proruských separatistů a samozvaným starostou Slavjanska, aby se jej přeptal, zda opustí obsazené úřední budovy. Nyní je situace na východě Ukrajiny podle dostupných informací poklidná. Proruští separatisté tam nicméně průběžně zadržují novináře. Mezitím dnes do Kyjeva přiletěl viceprezident USA Joe Biden, aby ukrajinské představitele podpořil a nabídl jim pomoc.
Podle Lavrova Kyjev závažně porušuje čtvrteční ujednání z Ženevy, kde jednali ministři zahraničí USA, EU, Ruska a Ukrajiny o mírovém řešení krize. Účastníci schůzky se dohodli, že je nutné na Ukrajině zastavit násilí a že radikálové z obou znesvářených táborů musí vyklidit obsazené budovy i prostranství. Podle Lavrova ale Kyjev očividně nemá zájem proti radikálům zasáhnout.
Moskva: za útokem stojí pravicoví extremisté
Moskva a separatisté již v neděli z útoku ve Slavjansku obvinili ukrajinský krajně pravicový Pravý sektor. Ukrajinské úřady zatím jasno nemají a nevylučují, že útok mohl mít kriminální pozadí, neboť v oblasti během nepokojů vzrostla zločinnost.
Na místo dorazili inspektoři OBSE, kteří již na Ukrajině působí. Zástupce OBSE požádal vůdce místních separatistů o vyjádření, zda jeho ozbrojenci opustí obsazené objekty a odevzdají zbraně. Také se ptal na osud lidí, zadržených ve Slavjansku, včetně předchozího starosty, na zprávy o týrání příslušníků romské menšiny a na podrobnosti k nedělní přestřelce. O odpovědích, kterých se mu dostalo, ale žádné informace neposkytl.
Okolnosti nedělního incidentu jsou totiž nadále nejasné. Podle ukrajinského ministerstva vnitra si incident vyžádal tři mrtvé, proruští separatisté i ruská média udávala o dvě oběti více.
Kyjev utlumuje "protiteroristickou operaci"
Ve Slavjansku, kde od neděle platí zákaz vycházení, panoval v noci na dnešek klid. I ve zbývajících městech na východě, kde se úřadů zmocnili proruští separatisté, zůstává situace sice napjatá, ale poklidná. Ukrajinská tajná služba SBU již v pátek oznámila, že pozastavuje „aktivní fázi protiteroristické operace“, jak Kyjev zásah proti proruským radikálům nazývá.
Separatisté podle agentury Reuters v současnosti zadržují dva ukrajinské novináře. Další tři reportéři - Bělorus a dva Italové - byli rovněž zadrženi, ale podle agentury AP po přezkoumání dokladů byli opět propuštěni na svobodu.
Po Velikonocích se chce na východ Ukrajiny vrátit prezidentská kandidátka Julija Tymošenková, aby zde uspořádala kulatý stůl o poklidném řešení krize. Ta východ v uplynulých dnech navštívila a nyní tvrdí, že vidí cestu pro kompromis. Vedení doněckých radikálů se prý schůzky zúčastní.
Ruští vojáci zůstávají u hranic
Obavy Západu i Kyjeva nadále vyvolávají ruští vojáci u hranic s Ukrajinou, kterých je podle NATO na 40 tisíc. Kreml v sobotu uvedl, že jsou zde kvůli nestabilní situaci v sousední zemi, ačkoli Moskva doposud tvrdila, že se v pohraničí zúčastní vojenských manévrů.
Vůdce proruských radikálů ve Slavjansku Vjačeslav Ponomarjov kvůli nedělním násilnostem opětovně požádal ruského prezidenta Vladimira Putina o vyslání armády, nebo alespoň o dodání zbraní. Putin se následně nechal prostřednictvím svého mluvčího slyšet, že situaci na východě Ukrajiny sleduje s velkým znepokojením a že odtud dostává mnoho podobných žádostí o pomoc.
Moskva také nadále pokračuje s integrací Krymu do Ruské federace. Dnes ruská centrální banka oznámila, že uzavřela čtyři ukrajinské banky na Krymu, neboť zde neplnily své úkoly, majitelé účtů si prý nemohli vybírat peníze. Centrální banka také sdělila, že zbývající ukrajinské peněžní domy mohou na poloostrově bez ruské licence působit do konce roku, pokud budou dodržovat své závazky.
Putin dnes rovněž oznámil, že podepsal dekret o rehabilitaci krymských Tatarů a dalších příslušníků krymských etnických menšin, kteří během vlády sovětského diktátora Josifa Stalina čelili útlaku.
