Prezidentem Argentiny byl zvolen Fernández z opoziční levice, zvítězil už v prvním kole

Argentinský prezident Alberto Fernández

Argentinský prezident Alberto Fernández Zdroj: Reuters

Protivládní demonstrace v Buenos Aires po oznámení nových ekonomických opatření koncem srpna
Protivládní demonstrace v Buenos Aires po oznámení nových ekonomických opatření koncem srpna
Buenos Aires
Buenos Aires
5
Fotogalerie

Argentinským prezidentem byl už v nedělním prvním kole voleb hlavy státu zvolen kandidát středolevé koalice Fronta všech Albert Fernández, když získal téměř 48 procent hlasů. Vyplývá to podle agentury DPA z oficiálních výsledků voleb po sečtení více než 90 procent hlasů. Volební účast činila přibližně 81 procent. Dosavadní argentinský prezident Mauricio Macri, který mandát obhajoval, už vítězství opozičního kandidáta uznal a poblahopřál mu.

Macri, který získal necelých 41 procent hlasů, přiznal svou porážku v neděli pozdě večer místního času. Před svými stoupenci v Buenos Aires řekl, že Fernándezovi blahopřál a pozval ho na pondělní snídani do prezidentského paláce. "Potřebujeme spořádané předání moci, které přinese všem Argentincům klid, protože nejdůležitější je blaho všech Argentinců," prohlásil Macri.

Rozdíl ve výsledcích obou kandidátů byl menší, než naznačovaly předvolební průzkumy.

Až se 60letý Fernández stane prezidentem, bude viceprezidentkou Macriho předchůdkyně v prezidentském úřadě Cristina Fernándezová Kirchnerová. Proti nynější senátorce je přitom vedeno několik řízení kvůli korupci. Zákonodárkyně však požívá imunity před trestním stíháním.

Klíčovým tématem voleb byla současná špatná ekonomická situace ve druhé největší zemi Jižní Ameriky. Macri před čtyřmi lety vyhrál prezidentské volby s programem tržně orientovaných reforem, které měly oživit ekonomiku. Ta je však nyní v ještě horším stavu, než když Macri vedení země přebíral. Hrubý domácí produkt loni klesl o 2,5 procenta a letos se očekává propad 3,1 procenta. Nezaměstnanost činí deset procent a na 35 procent Argentinců žije na hranici chudoby.

Macri se neúspěšně pokusil zachránit ekonomiku loňskou dohodou s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) o úvěru 57 miliard dolarů (1,3 bilionu korun), čímž vyvolal demonstrace. Mnozí Argentinci se totiž obávají opakování situace z přelomu tisíciletí, kdy byla země nucena vyhlásit bankrot. Tehdejší vláda se rovněž zadlužila u MMF a následná úsporná opatření výrazně zhoršila sociální postavení milionů Argentinců.