Týdeník analyzuje dosavadní výsledky vlády z pohledu řeckého ministerstva financí. Ačkoli krátce po nástupu do ministerských úřadů jejich noví šéfové ohlašovali velké plány změn, jdoucí od zvyšování minimálních mezd a důchodů, zastavení či do konce zvratu privatizace velkých státních podniků až po dodávky energií chudým zdarma, vyjednávání s věřiteli z eurozóny a Mezinárodního měnového fondu (MMF) přinutilo Atény k ústupkům.
Sliby neplatí
Až na jeden: když ministři provedli opětovný nábor uklízeček a vrátných do řad regulérních státních zaměstnanců, ačkoli byli předchozí vládou z úsporných důvodů propuštěni a využíváni jen na čestné slovo, dostalo se řeckým vyjednávačům od Bruselu ujištění, že Západ to bere za uzavřenou věc.
Naproti tomu v dalších záležitostech řecké ministerstvo financí diplomatickou řečí referuje, že Atény „přehodnocují“ například záměr zrušit rozšířenou daň na nemovitosti, vztahující se k vlastnictví všech myslitelných stavení včetně stodol a garáží, nebo zvýšit hranici nezdanitelných příjmů na 12 tisíc eur (330 tisíc korun) ročně, či rozložení splátek dlužných daní na 100 měsíců.
My nic, vy nic
Podle ministerstva řecká strana eurozóně navrhla jakési moratorium: Atény nepodniknou prakticky nic ze svých předvolebních slibů, co by ohrozilo státní rozpočet, zatímco eurozóna po nich nebude chtít další strukturální změny vedoucí k ještě většímu tlaku na obyvatelstvo.
Nová řecká vláda tak v příštích čtyřech měsících nemusí plnit slib ministra financí předchozí vlády na další snižování důchodů a zvyšování DPH například v hoteliérství.
Podle úterního vyjádření šéfa Evropské centrální banky Maria Draghiho to ale znamená, že Řekové musejí přijít s kompenzačními návrhy, které tuto úlevu vyváží či dokonce překonají jinde.
