Slováci budou muset hlásit zahraniční cesty

Letiště M. R. Štefánika, Bratislava

Letiště M. R. Štefánika, Bratislava Zdroj: lmrs

Zákon požadující po Slovácích hlášení dlouhodobé nepřítomnosti v zemi zřejmě vstoupí v platnost. Prezident Ivan Gašparovič ho do soboty buď vrátí, nebo podepíše. Zatím vše nasvědčuje, že si zvolí druhou variantu. „Prezident vnímá negativní hlasy veřejnosti. Nicméně idea zákona je opodstatněná. Šlo spíše o chybu ministerstva, které ho špatně prezentovalo,“ tvrdí mluvčí hlavy státu Marek Trubač.

Zákon, který nemá v Evropě obdoby, pobouřil širokou veřejnost. Kdo si naplánuje pobyt mimo Slovensko delší než 90 dní, bude muset své úmysly oznámit na úřadě v místě trvalého pobytu. S touto myšlenkou přišel ministr vnitra Robert Kaliňák a vládní Smer-SD ho v parlamentu prosadil navzdory nevoli zejména ze strany liberálů. „Pomáhá to při vyplácení sociálních dávek, důchodů, údaj je nutný k placení daní,“ obhajoval záměr Kaliňák.

Opoziční poslanci za Svobodu a Solidaritu ale tvrdí, že povinné hlášení pobytu zasahuje do svobody občanů a do práva na jejich soukromí.

Hlášení pobytu má být celoplošné. Na Slovensko by se kvůli návštěvě místního úřadu měly podle Kaliňáka vrátit i desetitisíce Slováků žijících v zahraničí. Nerozlišuje se ani to, zda občan v zahraničí studuje, nebo pracuje. Pokud se k nahlášení místa pobytu nevrátí, hrozí mu pokuta a přestupkové řízení.

Nad zákonem kroutí hlavami i odborníci. Argument, že systém pomůže najít občany, jimž je třeba doručit úřední oznámení, u nikoho neprochází. V případě potřeby lze lokalizovat člověka daňovou identifikací, bankovní platbou, pobíráním sociálních dávek či pracovní smlouvou. Jednoduše řečeno, pokud si člověk vybere peníze z bankomatu nebo se přihlásí na úřadu práce, neexistuje žádná překážka, jak ho najít.

Svoboda a Solidarita mezitím prezidenta oficiálním dopisem požádala, aby se řídil veřejným míněním. Pokud však bude jako obvykle držet krok s vládním Smerem, hrozí Slovákům od 1. července administrativní zátěže a pokuty.