Tání globálního ledového příkrovu za necelé tři dekády zrychlilo tak, že odpovídá nejhorším scénářům vývoje, které sestavili vědci světového klimatického panelu IPCC. Ukázal to vůbec první globální průzkum tání ledovců sestavený na základě satelitních dat.
V letech 1994 až 2017 ubylo na celém světě 28 bilionů tun ledu, vyplývá z výzkumu vědců Univerzity v Leeds, který publikoval magazín The Cryosphere. „Ledový příkrov nyní následuje nejhorší scénář vývoje globálního oteplování, jak jej sestavil Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC),“ uvedl autor studie Thomas Slater. „Přestože ledu ubylo v každé z oblastí, na které jsme se zaměřili, tání v Antarktidě a v Grónsku zrychlilo nejvíce,“ dodal.
Mizení ledovců zvedá hladinu oceánů. To zvyšuje riziko záplav v pobřežních oblastech. Severní a jižní póly se oteplují více než dvojnásobným tempem oproti zbytku planety. „Jednou z klíčových rolí arktického ledu je odrážet sluneční záření do vesmíru, což pomáhá Arktidu ochlazovat.“
Jak led mizí, moře a atmosféra pohlcují více sluneční energie, což způsobuje, že Arktida se otepluje rychleji než jakékoli jiné místo na Zemi,“ vysvětlila agentuře Bloomberg Isobel Lawrencová, výzkumnice z polárního centra Univerzity v Leeds.
Rok 2020 byl globálně nejteplejší v historii záznamů a rozloha mořského ledu v Arktidě se po většinu roku pohybovala kolem nejnižších zaznamenaných hodnot.
Zrychlující tempo mizení ledu ilustruje i další údaj. V posledním sledovaném roce 2017 zmizelo na světě 1,3 bilionu tun ledu, zatímco v devadesátých letech minulého století to bylo kolem 800 miliard tun ledu ročně.
Zhruba polovina mizícího množství ledu připadá na 215 tisíc pevninských ledovců, které vědci také sledovali. Jejich tání zvedlo hladiny světových moří o 3,5 centimetru.
