Turecko odolává evropskému tlaku na zastavení operace v Sýrii

Protesty Kurdů probíhají nejen ve Spojených státech, ale i v Evropě

Protesty Kurdů probíhají nejen ve Spojených státech, ale i v Evropě Zdroj: Reuters

Kurdové protestují proti turecké invazi
Kurdové protestují proti turecké invazi
Kurdové protestují proti turecké invazi
Kurdové protestují proti turecké invazi
Kurdové
9
Fotogalerie

Evropské země složitě hledají odpověď na tureckou operaci v severovýchodní Sýrii. Francie a Německo zastavily vývoz zbraní spojenci z NATO. Po celém světě se pořádají demonstrace na podporu Kurdů. Ankara však zatím nejeví žádné znaky ochoty akci zastavit, odmítla nabídku Bílého domu na zprostředkování smíru.

Turecko zahájilo ofenzivu proti kurdským milicím minulou středu s tím, že chce oblast zbavit teroristů a vytvořit tam bezpečnostní zónu. Do ní by chtělo přesunout až dva miliony syrských uprchlíků. V sobotu oznámilo dobytí hraničního města Rás al-Ajnu, Kurdové ale jeho pád popírají. V neděli přišly zprávy o obsazení velké části města Sulúk.

Během bojů už na kurdské straně padly desítky lidí včetně civilistů. Příhraniční regiony opustilo přinejmenším sto tisíc lidí a objevují se varování před hrozící humanitární katastrofou. „Nechceme válku, chceme jen v klidu žít. Válku už jsme viděli a před bombardováním už jsme museli utíkat,“ řekl al-Džazíře Ahmed Naso, jenž utekl s rodinou z Rás al-Ajnu.

Kvůli dění čelí kritice prezident Donald Trump, jehož oznámení o stažení amerických vojsk ze Sýrie bylo pro Ankaru signálem k zahájení operace. Podle mnohých názorů zradil Kurdy, kteří významně přispěli k pádu Islámského státu. Stovky Kurdů protestovaly o víkendu před Bílým domem. „Udělali jsme pro Spojené státy vše a on nás nechává zemřít,“ řekla Reuters na Trumpovu adresu jedna z protestujících.

Šéf Bílého domu své rozhodnutí hájí. „Nemyslím si, že by tam naši vojáci měli být dalších padesát let, aby střežili hranici mezi Sýrií a Tureckem, když nedokážeme uhlídat naši vlastní hranici doma,“ prohlásil o víkendu. Už předtím však vyslovil nabídku zprostředkovat urovnání konfliktu, Ankara ji o víkendu odmítla. „S teroristy nevyjednáváme,“ vzkázal ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu. Republikánští členové Sněmovny reprezentantů plánují na Turecko uvalit sankce.

Protesty proti turecké ofenzivě se konají i v Evropě – v Německu o víkendu demonstrovaly desítky tisíc lidí. Evropské země zatím těžkopádně hledají odpověď na situaci v okamžiku, kdy Ankara hrozí zahlcením kontinentu uprchlíky. Francie, Německo, Nizozemsko, Finsko a Norsko už zastavily do Turecka vývoz vojenského materiálu. O dalším postupu budou dnes jednat unijní ministři zahraničí. Padají návrhy na jednotné zbrojní embargo, hospodářské sankce i zpochybnění tureckého členství v NATO. Je však pravděpodobné, že proti tvrdšímu postupu vůči Ankaře se ohradí některé státy, zejména Maďarsko.

Kurdové nezvládnou ostrahu vězňů

Kritici turecké operace od počátku varují, že by mohla vést k opětovnému posílení Islámského státu (IS), jehož buňky v Sýrii stále přežívají. Obzvlášť vyjadřují obavy z útěku tisíců bojovníků IS z kurdských vězení, přinejmenším stovky z nich jsou evropského původu.

Kurdové o víkendu uvedli, že pokud budou útoky na ně pokračovat, přestanou ostrahu vězňů považovat za prioritu, místo toho se soustředí na svoji ochranu. „Jestli se někdo obává o jejich zabezpečení, ať přijde s řešením, my jej uvítáme,“ uvedl představitel kurdských milic Redur Xelil. Z tábora Ajn-Ísa zřejmě už prchlo několik stovek rodinných příslušníků IS.