Vzhledem k tomu, že vládní Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana ovládá parlament, výsledek hlasování o rezoluci se předpokládal. „Nečekejte okamžité kroky,“ reagoval nicméně Yilmaz na dotaz, jaká opatření Turecko podnikne po přijetí vládního návrhu parlamentem.
Podobně hovořil i turecký politolog Dogu Ergil, který je zároveň komentátorem listu vycházejícího v angličtině Today's Zaman. „Návrh připravuje právní podklad pro případné zásahy, ale je příliš brzy na to říci, co to bude za intervenci,“ upozornil.
Obrana Kobani
Podle Ergila by nicméně otevření tureckého území k využití cizím ozbrojeným silám například mohlo umožňovat iráckým Kurdům, aby se vydali na pomoc syrským Kurdům. Šlo by zejména o obranu města Kobani (v arabštině známého jako Ajn al-Arab), které islamisté drží v obklíčení a snaží se dobýt.
Z tureckých základen by také mohly podnikat nálety proti pozicím IS například bezpilotní letadla mezinárodní koalice, která pod vedením USA vznikla s cílem zlomit vojenskou moc islamistů.
Součástí rezoluce je souhlas poslanců, aby na tureckém území mohli být umístěni i zahraniční vojáci podílející se na ochraně tureckého území nebo přepravující se do zmíněných sousedních zemí. Ankara tak počítá s eventualitou, že v Turecku bude operovat NATO nebo že turecké území využijí státy koalice vedené Američany.
Kritizovaná Ankara
Turky dlouhodobě kritizovaly zejména Spojené státy, podle nichž Ankara neprojevila příliš ochoty zapojit se do nejnovější koalice proti IS poté, co islamisté uřízli hlavu dvěma Američanům a jednomu Britovi. Turecko to zdůvodňovalo potřebou chránit skoro pět desítek tureckých rukojmích zajatých islamisty v severoiráckém Mosulu. Před několika dny se Ankaře ale podařilo docílit jejich propuštění.
Turecko rovněž čelí obvinění, že příliš pomohlo islamistům v jejich boji proti syrskému režimu Bašára Asada a považovalo to zřejmě za nejnadějnější prostředek Asadova svržení. Prezident Erdogan před několika dny ale IS ostře zkritizoval s tím, že s pravým islámem toto hnutí nic společného nemá.
Turecko je také pod tlakem migrační vlny, která ze Sýrie započala už před třemi roky po vypuknutí občanské války. Na jeho území našlo útočiště více než 1,5 milionu Syřanů a za poslední dva týdny jej zaplavila další vlna nejméně 160 tisíc syrských Kurdů prchajících před islamisty.
