Peníze by podle Jaceňuka měla Ukrajina dostat po provedení ústavních reforem a ustavení nové vlády kontrolované opozicí. Předseda Evropské komise José Barroso potvrdil zprávy, že EU chystá pro Kyjev novou nabídku pomoci.
Suma 15 miliard dolarů je totožná s částkou, kterou Ukrajině koncem loňského roku slíbil ruský prezident Vladimir Putin po zrušení plánovaného ukrajinského podpisu pod smlouvou o přidružení k Evropské unii. Moskva se kromě toho zavázala, že sníží o třetinu cenu zemního plynu, který Ukrajině dodává. Kreml opakovaně tvrdí, že své sliby dodrží bez ohledu na složení ukrajinského vládního týmu.
Barroso dnes v Bruselu řekl, že Evropská unie zvažuje možnosti pomoci Ukrajině. „Co pro zemi s obtížemi můžeme učinit, zda v této mimořádné fázi můžeme udělat něco víc, o tom jednáme s dalšími partnery,“ řekl předseda Evropské komise. Podle agentury DPA ale unie ohledně výše pomoci odmítá licitovat s Moskvou.
Šéfka diplomacie EU Catherine Ashtonová již o víkendu deníku Wall Street Journal řekla, že unie a USA pracují na plánu poskytnutí krátkodobé půjčky Ukrajině. Jejím cílem podle Ashtonové je pomoci případné přechodné vládě, aby mohla provádět potřebné politické a hospodářské reformy a připravit nové prezidentské volby. Poskytnutá částka nebude podle unijní představitelky zanedbatelná, konkrétní čísla ale Ashtonová neuvedla.
DPA dnes informovala o masivní finanční pomoci, kterou chce Brusel zvrátit rozhodnutí ukrajinské vlády zastavit integraci s EU a naopak se sblížit s Ruskem. V případě unijní pomoci je možné očekávat, že peníze dostane Kyjev jen pod podmínkou účasti opozice v přechodné vládě.
Parlament bude jednat o změně ústavy
O ústavních reformách má ukrajinský parlament jednat v úterý. Opozice žádá návrat k ústavě z roku 2004, kdy tehdejší parlament ovládaný prozápadními revolucionáři omezil pravomoci prezidenta a posílil naopak úlohu parlamentu. Prezident Viktor Janukovyč po vítězství v prezidentských volbách v roce 2010 tento stav fakticky zrušil, když prosadil zavedení prezidentského systému. Svůj krok zdůvodnil potřebou provedení nepopulárních hospodářských reforem.
Jaceňuk v nedělním televizním pořadu informoval o hlavních bodech politického a ekonomického programu, které chce opozice v případě převzetí moci realizovat. Na předním místě je odstranění monopolů, jejichž prostřednictvím podle opozice oligarchové ovládají ukrajinskou ekonomiku.
Opoziční program počítá i s reformou ukrajinské energetiky, kterou chce zbavit závislosti na ruském plynu. Spoléhá přitom na vlastní zdroje, zejména na zásoby břidlicového plynu a nevyužité ropné zásoby. Součástí opozičních plánů je boj s korupcí a daňová reforma.
Analýza: Ukrajina Rusko potřebuje, krizí zasažená EU ji vlastně ani nechce
