Proruští radikálové žádají federalizaci země, v opačném případě hrozí odtržením od Ukrajiny, Kyjev nadále trvá na centrálním uspořádání země s tím, že posílí pravomoci regionů.
Zamítavý postoj k navrhovanému referendu zdůvodnili poslanci obavou o bezpečnost členů volebních komisí. „Jakékoli referendum je možné vyhlásit jen v situaci, kdy je jistota, že občané nebudou hlasovat před hlavněmi samopalů,“ citoval list Ukrajinska pravda poslance Andrije Senčenka.
Myšlenku referenda podle ukrajinských novin podporují prakticky všechny poslanecké frakce. Hlasovat je ale podle názoru poslanců možné až v době, kdy separatisté složí zbraně a jejich odpor se podaří lokalizovat.
Volby budou
V případě prezidentských voleb je podle poslanců situace jiná, protože voliči budou moci volit z většího počtu kandidátů. „Referendum lze snadněji zneužít k politickým manipulacím,“ prohlásil Senčenko bez dalšího vysvětlení.
Ministr zahraničí Andrij Deščycja na schůzi Rady Evropy ve Vídni požádal o vyslání mezinárodních pozorovatelů, kteří na průběh hlasování budou dohlížet. „Ukrajinská vláda je rozhodnuta zorganizovat (prezidentské) volby 25. května, jak bylo plánováno,“ konstatoval
Mimořádná schůze parlamentu se konala s vyloučením veřejnosti. Před zasedáním se spekulovalo o tom, že úřadujícího prezidenta a předsedu sněmovny Oleksandra Turčynova by v čele parlamentu i dočasném prezidentském křesle mohl nahradit vlivný oligarcha Petro Porošenko. Ten ale vyloučil, že by se do prezidentských voleb, ve kterých je favoritem, o nějakou ústavní funkci ucházel.
Pozemní jednotky mají nové velení
Kvůli zatím nepříliš úspěšným operacím ukrajinských jednotek na východě země dnes také Turčynov jmenoval nového velitele pozemní armády.
Ministestvo zahraničí dnes Čechům doporučilo, aby odložili cesty na východ Ukrajiny a do Oděsy. České občany, kteří v těchto regionech pobývají, pak ministerstvo vyzvalo k tomu, aby odjeli. Před cestami na neklidných jih a východ Ukrajiny své občany varovalo i Německo.
Lavrov: Nová ženevská schůzka k Ukrajině by neměla smysl
Uspořádání nové konference v Ženevě k ukrajinské krizi by nemělo smysl, neboť dosud nebyla uvedena do praxe ujednání z předchozí dubnové ženevské schůzky. Ve Vídni to prohlásil ruský šéf diplomacie Sergej Lavrov, který do rakouské metropole přicestoval na jednání ministrů zahraničí Rady Evropy. Naopak Evropská komise (EK) by další rokování ve Švýcarsku podpořila.
„Jsme otevřeni každé iniciativě, která by ukončila násilí a vedla k uklidnění nynější krize,“ reagovala dnes mluvčí EK Maja Kočijancičová na otázku, zda by EU podpořila další ženevskou schůzku. Nové setkání by podle ní mělo smysl, kdyby z něj skutečně vyplynul užitek a zklidnění situace.
Zmíněné ujednání z Ženevy, kde se v polovině dubna ministři zahraničí Ruska, EU, USA a Ukrajiny dohodli na poklidném vyřešení krize, počítá mimo jiné s tím, že všichni ozbrojenci složí zbraně a stáhnou se z okupovaných úřadů a veřejných prostranství. Západ tvrdí, že Rusko dohodu neplní. Moskva kritiku odmítá a obviňuje Západ i Kyjev z toho, že ujednané podmínky překroutily.
Lavrov po jednání Rady Evropy také kritizoval záměr ukrajinské vlády uspořádat 25. května předčasné prezidentské volby. Podle ruského ministra by bylo „neobvyklé“ hlasování uskutečnit v době, kdy jsou v zemi proti civilistům rozmístěni vojáci. Ukrajina totiž na neklidném východě provádí vojenskou operaci s cílem potlačit povstání proruských separatistů. Zatímco Kyjev tvrdí, že je to protiteroristická akce, Moskva hovoří o trestné výpravě proti příznivcům federalizace.
