V Británii se schyluje k volebnímu patu a náročnému jednání o nové vládě

Současný konzervativní premiér David Cameron

Současný konzervativní premiér David Cameron Zdroj: reuters

Čtvrteční parlamentní volby v Británii budou napínavé, poslední průzkumy předvídají těsné vítězství jedné či druhé silné strany. Je však téměř jisté, že ať už ho obhájí konzervativci Davida Camerona, nebo vyhrají labouristé Eda Milibanda, budou potřebovat koaličního partnera nebo podporu pro menšinový kabinet. To, co se po minulém klání jevilo jako výjimečné, se tak pomalu stává pravidlem a éra vlád jedné silné strany v zemi může být u konce.

Politologové i přes značnou volební nejistotu probírají možné varianty budoucí britské vlády. Pro její sestavování bude patrně rozhodující zisk křesel čtyř subjektů. Kromě tradičních vůdčích stran půjde o mandáty vládních liberálních demokratů a Skotské národní strany (SNP).

Přestože by podle celostátních průzkumů tyto partaje neměly mít tak významnou roli, díky volebnímu systému budou zřejmě vlivnější než výrazná Strana nezávislosti Spojeného království (UKIP).

Labouristé mají větší šanci najít partnery

Konzervativci mají slabší koaliční potenciál než konkurence. Vyloučit se přesto nedá pokračovaní jejich aliance s liberálními demokraty. Nad ochotou vicepremiéra Nicka Clegga na ni kývnout se však vznáší otazník, jelikož působnost v dosavadní vládě jeho partaj negativně poznamenala. Dopředu to vypadá, že proti minulým volbám může očekávat jen zhruba poloviční počet mandátů, a duo tak zřejmě stejně nedosáhne většiny.

Z programů hlavních stranZ programů hlavních stran | E15

Majoritu by naopak mohlo získat spojenectví liberálních demokratů s labouristy v případě, že je podpoří i SNP. Vyjednávání o této koalici či jiné formě spolupráce, jako je podpora menšinové vlády, by však nebylo jednoduché.

„Labouristická vláda nebude, pokud by to znamenalo koalici nebo dohodu se Skotskou národní stranou,“ řekl ve čtvrtek Miliband, kterého však politická realita může donutit postoj přehodnotit. Část labouristů se ostatně od rezolutního odmítnutí předsedy během víkendu distancovala.

Premiér těží z nepřesvědčivosti Milibanda

Cameron se ocitl ve složité situaci, kdy zahnán do kouta, musí v sociální oblasti činit sliby, které očividně v plánu neměl. V podstatě však nemůže nabídnout nic víc a nic méně než pokračování dosavadního programu.

U části Britů se přitom během předchozího období zapsal jako typický představitel horní vrstvy, vzdálené problémům ostatních obyvatel země. S touto nálepkou může jen těžko oslovovat méně konzervativní voliče.

Průzkum volebních preferencíPrůzkum volebních preferencí | E15

Premiér ale na druhé straně těží z nepřesvědčivého výkonu hlavních rivalů v čele s Milibandem. Lídr labouristů od zisku této funkce v roce 2010 nedokázal přesvědčit o svých vůdcovských kvalitách a pro obyvatele i média je tak trochu podivínem. Cameronovi donedávna nahrávaly i hospodářské zprávy.

Těsně před volbami však byla zveřejněna nepříznivá data o ekonomickém růstu za první čtvrtletí a průmyslové výrobě v minulém měsíci. HDP země šel v uplynulém kvartálu nahoru nejpomaleji od konce roku 2012, a to o 0,3 procenta.

Opatrně se hovoří o nástupci Camerona

Mnoho ekonomů zůstává i tak optimistických, údajů se však na poslední chvíli snaží využít labouristé. „Zatímco toryové trávili měsíce tím, že se poplácávali po zádech, tato čísla ukazují, že nezpevnili hospodářství pro pracující rodiny,“ řekl podle Financial Times stínový ministr financí Ed Balls. Konzervativci zase varují voliče, že nová data ukazují, jak nejistá situace zůstává. Podle nich by lidé v takové chvíli neměli hazardovat s prosperitou země volbou Milibandovy partaje.

Cameron přitom musí válčit i na domácí frontě. Opatrně se spekuluje, že by ho na postu lídra strany mohl nahradit londýnský starosta Boris Johnson. A to i v případě, že konzervativci skončí před labouristy, ale jejich vítězství nebude příliš oslnivé. V médiích se probírá i scénář, že by Cameron získal post premiéra menšinové vlády a pak ho předal Johnsonovi.

Všechna skotská křesla mohou připadnout nacionalistům

Týdny i měsíce se spekulovalo, kdo bude černým koněm voleb. Média přetřásala růst Zelených a jejich schopnost ublížit labouristům. Hodně se toho napsalo o Straně nezávislosti Spojeného království(UKIP), jež zase ubírá hlasy konzervativcům. Krátce před otevřením hlasovacích místností je však už téměř jisté, že malým vítězem klání a významným hybatelem dění se stane Skotská národní strana (SNP).

Partaj zcela jistě významně posílí a někteří experti dokonce nevylučují, že je na cestě k zisku všech59 křesel v odbojném regionu. Na celonárodní úrovni se strana sice pohybuje kolem pěti procent, ve Skotsku však podle aktuálního průzkumu vede s 54 procenty. Pro druhé labouristy by tam hlasovala přesně pětina tázaných.

Konzervativci, kteří v této lokalitě tradičně téměř nebodují, za nimi překvapivě zaostávají jen o tři procenta. Předsedkyně místní vlády a šéfka SNP Nicola Sturgeonová hovoří o tom, že strana ovládla levicové území, které labouristé opustili.Zůstává ale v odhadech střízlivá a chce si počkat na skutečné výsledky.

Euroskeptici mají smůlu
Euroskeptická a protiimigrační strana UKIP byla sice v kampani hodně hlasitá, volební systém je k ní však natolik nepřejícný, že v parlamentu už zřejmě moc slyšet nebude. Její preference se pohybují kolem patnácti procent, což by ji ryze teoreticky mělo v 650členné Dolní sněmovně přinést zhruba stovku křesel. Jenže ve skutečnosti se očekává, že bude mít jednoho až čtyři poslance. Při britském většinovém systému jsou celostátní průzkumy jen orientační. Strany, které mají stejně jako SNP přízeň koncentrovanou do jedné lokality,jsou podstatně úspěšnější než uskupení se stejným počtem hlasů roztříštěných po celé zemi tak, že nejsou schopna prorazit v jednomandátových obvodech.

„Naše poselství je jednoduché. Pokud Skotsko chce, aby byl jeho hlas ve Westminsteru slyšet hlasitěji než kdykoli dříve a byl použit pro pokrokovější politiku, jako je konec úspor, pak více hlasů pro SNP znamená větší hlasitost,“ uvedla. Politička, která získala přezdívku „nejnebezpečnější žena království“, byla přitom ještě nedávno mimo Skotsko málo známá. Před měsícem však zazářila v předvolební debatě a od té doby se těší mediálnímu zájmu.

Kromě kritiky škrtů se diplomaticky soustředí na zdravotnictví a další témata podstatná pro všechny Brity,zatímco otázku skotské samostatnosti prozatím mírně odsouvá do pozadí. Pro Camerona není zdaleka tak důležité,že se jeho strana drží v severní části země těsně za labouristy, jako to,že jim nacionalisté seberou křesla.

Posílení skotských národovců pro něj ale ve finále může být dvousečným mečem.Jejich šéfka spolupráci s toryi vylučuje a premiér dává najevo, jak ho děsí výhledna případné spojenectví političky s labouristy.

Ani pozice Sturgeonové všaknení jednoduchá. Pokud budou vládu nakonec sestavovat konzervativci, dostane se patrně pod palbu kritiky za to,že k situaci přispěla oslabením jejich hlavních rivalů.