Po nastolení klidu mají následovat nové rozhovory o společenském smíru. Odvrácen byl tak i hrozící úder bezpečnostních sil proti demonstrantům na kyjevském ústředním náměstí Nezávislosti, kde policisté po tvrdých srážkách drží prakticky v obklíčení asi 10 tisíc lidí. Západní státníci s rostoucím důrazem během dne varovali před vyhlášením sankcí.
Prezidentská kancelář oznámila, že se Janukovyč s opozičními předáky dohodl nejen na příměří, ale i na „zahájení jednání s cílem ukončit krveprolití a stabilizovat situaci v zemi v zájmu společenského smíru“. Dohodu potvrdil i jeden z opozičních vůdců Arsenij Jaceňuk.
Relativní klid v Kyjevě
V centru ukrajinské metropole přes den panoval relativní klid po srážkách, které v Kyjevě s plnou silou propukly v úterý. Demonstranti z obav z dalšího zásahu zpevňovali barikády a hromadili zásoby kamení a pneumatik, ovládli i hlavní poštu a sídlo televizní a rozhlasové rady. Policie a vojska ministerstva vnitra se snažily obklíčit náměstí Nezávislosti, kde už tři měsíce trvají protivládní protesty.
Úřady před večerní dohodou o příměří pohrozily nasazením vojenských jednotek proti „extrémistům“ a „radikálům“ a Janukovyč jmenoval admirála Jurije Ilina novým velitelem armády.
Ukrajinská tajná služba SBU oznámila, že zahájila vyšetřování nejmenovaných politiků podezřelých z pokusu o státní převrat. Ohlásila také „protiteroristickou operaci“ po celé zemi vzhledem k eskalaci násilí a skutečnosti, že od úterka se „v rukou zločinců“ ocitlo více než 1500 střelných zbraní a 100 tisíc nábojů.
Rozbouřené regiony
Nepokoje znovu zasáhly i některé ukrajinské regiony. Na západě země, v tradiční baště ukrajinského nacionalismu Lvovu, se odpůrci prezidenta Janukovyče zmocnili sídel úřadů a policie a vyhlásili „politickou autonomii“ na ústřední moci. Násilnosti hlásí média i z východu země, který většinou stojí pevně za Janukovyčem a jeho vládou. Terčem útoku se tam staly zejména kanceláře opoziční strany Svoboda a proevropského hnutí UDAR.
Tlak Západu
V západních zemích zesílilo volání po zavedení sankcí. Ve čtvrtek odpoledne budou o nich jednat ministři zahraničí EU na mimořádné schůzce v Bruselu. Ministři zahraničí Francie, Německa a Polska ještě předtím dopoledne navštíví Kyjev, kde chtějí jednat s ukrajinskými představiteli i zástupci opozice.
| Volání po sankcích |
|---|
| Usilovat o vyhlášení sankcí chce polský premiér Donald Tusk i řada dalších západních politiků. „Na Ukrajině se odehrávají nepojmenovatelné a nepřípustné věci. Násilí, brutalita, represe,“ řekl francouzský prezident François Hollande po schůzce s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, která se vyslovila pro sankce cílené proti viníkům, ale nepostihující celé obyvatelstvo. |
| Před použitím síly proti pokojným protestům varoval ukrajinské vedení i americký prezident Barack Obama. Pokud bude na Ukrajině pokračovat násilí, může země podle Obamy čelit vážným důsledkům. |
| Násilí na Ukrajině odsoudil i český prezident Miloš Zeman, česká vláda se vyslovila pro zavedení sankcí vůči lidem zodpovědným za násilí. |
| Předseda Evropské komise José Barroso v telefonickém rozhovoru s Janukovyčem „vyslovil šok a úděs“ nad střety na Ukrajině a „důrazně odsoudil použití síly k řešení politické krize“, uvedla EK. |
Ruské ministerstvo zahraničí oznámilo, že využije veškerý svůj vliv k tomu, aby na Ukrajině zavládl klid a mír. Moskva vyzvala vůdce protivládního povstání, aby zastavili krveprolévání a obnovili dialog se zákonnou státní mocí bez hrozeb a ultimát. Ministerstvo je „rozhořčeno faktem, že vůdci ukrajinské opozice nereagují na akce radikálů a podněcují tak 'hnědou' revoluci,“ praví se ve stanovisku ruské diplomacie.
Kreml podle mluvčího Dmitrije Peskova pozorně sleduje situaci na Ukrajině, ale přidržuje se zásady nevměšování. Odmítl se vyjádřit i k tomu, kdy uvolní další část z dohodnutého úvěru pro Ukrajinu. Zdroj z ukrajinské vlády agentuře Reuters řekl, že vyplacení druhé splátky z úvěru bylo odloženo do pátku.
