Problém se ještě prohloubil po nástupu nové islandské vlády, která neprahne po vstupu do EU, a není tedy pod žádným vyjednávacím tlakem.
Několik zemí v čele s Irskem poukazuje na to, že odchyt makrel v severních, na unijních kvótách nezávislých oblastech, enormně stoupá. Ohrožuje tak stav ryb a tím i budoucnost rybářů. Dublin tvrdí, že zatímco v roce 2006 se Island podílel na celkovém doporučeném lovu makrel v severovýchodním Atlantiku z jednoho procenta, nyní je jeho díl skoro čtvrtinový. Ještě více makrel si pro sebe nárokují Faerské ostrovy. Z necelých pěti procent se jejich účast za poslední čtyři roky zvedla na téměř třicet.
Hodnotné makrely
Nespokojení členové EU proto už delší dobu tlačí na Evropskou komisi, aby na Island a Faerské ostrovy uvalila sankce. Mohly by mít podobu zákazu vykládání jejich úlovků v unijních přístavech, ve hře je i zákaz dovozu makrel a dalších produktů. Rybolovná eurokomisařka Maria Damanakiová minulý týden oznámila, že o konkrétních akcích rozhodne do konce měsíce. „Zajištění udržitelnosti lovu makrel je zásadní a my věříme, že jejich stav je nyní ohrožen,“ prohlásil k tématu i předseda komise José Barroso.
Faerské ostrovy se nechaly slyšet, že případné postihy unesou, jelikož „svět mimo EU je rozsáhlý“. Islandský premiér Sigmundur Gunnlaugsson trvá na tom, že Reykjavík udržitelnost lovu zohledňuje. Argumentuje tím, že se díky migraci ryb způsobené ohříváním vod v okolí ostrova vyskytuje více makrel, proto místní kvóty rostou. Míní, že zavedení postihů je nepravděpodobné, jelikož by porušovaly pravidla Světové obchodní organizace. O problému je prý každopádně připraven jednat.
Podle Irů však slibem dialogu jen hraje o čas. „Sankce musí být uvaleny bez jakýchkoli dalších odkladů. Jinak si s námi budou zahrávat a ignorovat nás po další tři čtyři sezony. Přitom budou plundrovat stavy, zatímco Irsko se musí podřizovat pravidlům pro udržitelný rybolov,“ rozčiluje se šéf zemědělského rezortu v Dublinu Simon Coveney.