Žádné snižování dluhu. Peníze z privatizace dá Řecko na sociální programy

Řecký ministr financí Janis Varufakis

Řecký ministr financí Janis Varufakis Zdroj: CTK

Řecká vláda chce použít příjmy z privatizace k financování sociální politiky namísto snižování státního dluhu. Za tím účelem vytvoří nový fond státního bohatství, řekla dnes náměstkyně ministra financí Nadia Valavaniová. Tento krok by mohl dál zhoršit vztahy mezi vládou Alexise Tsiprase a mezinárodními věřiteli, kteří chtějí, aby země prodejem majetku snižovala svůj vysoký dluh.

„Vznikne nový fond státního bohatství… a jeho příjmy budou financovat vládní sociální politiku a podporovat systém sociálního zabezpečení,“ uvedla náměstkyně v parlamentním výboru. Dodala, že její ministerstvo v příštích týdnech předá parlamentu návrh zákona, který sloučí dnešní privatizační agenturu (HRADF) s fondem státního majetku do nového fondu.

Nová vláda vedená radikální levicí brzy po svém lednovém nástupu slíbila zastavit sérii privatizací připravenou předešlou konzervativní vládou. Minulý měsíc se ale Tsiprasův kabinet ve snaze získat čtyřměsíční prodloužení záchranného programu od eurozóny mimo jiné zavázal, že dodrží privatizační plány tam, kde se již proces prodeje rozběhl.

Na pokraji bankrotu

Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a Evropská unie a Mezinárodní měnový fond (MMF) mu ve dvou kolech slíbily celkem 240 miliard eur (6,6 bilionu korun). Privatizace měla v rámci těchto programů dostat do státní pokladny desítky miliard eur, dosavadní výsledky byly ale zklamáním. HRADF získala od roku 2011 jen zhruba tři miliardy eur (zhruba 82 miliard korun), zlomek původně plánované sumy 22 miliard eur.

Zadlužení Řecka v poměru k HDP

Druhý záchranný program eurozóna Řecku v únoru prodloužila o čtyři měsíce, výplatu zbývajících peněz ale pozastavila do zhodnocení reformních plánů nové řecké vlády. Od minulého týdne zkoumají v Aténách řecké návrhy a situaci země techničtí experti mezinárodní věřitelské trojky, tedy Evropské komise, Evropské centrální banky (ECB) a MMF.

Řecká ekonomika překvapila, loni rostla o 0,8 procenta
V prvním předběžnému odhadu výkonu ekonomiky za uplynulý rok oznámil řecký statistický úřad ELSTAT, že řecká ekonomika loni vykázala růst o 0,8 procenta. Vláda v Aténách a její mezinárodní věřitelé předpokládali, že ekonomika za loňský rok stoupne o 0,6 procenta. Dosud poslední oficiální odhad dřívějšího řeckého ministra financí hovořil o růstu o 0,7 procenta.

Ewald Nowotny: Odchod Řecka z eurozóny by byl katastrofa