Kampeličky chystají přeměnu v banky. Kvůli novele nemohou úročit jako dříve

pobočka Creditas

pobočka Creditas Zdroj: Google Streetview

Nová pravidla pro činnost družstevních záložen, která od července omezí výhodnější úročení vkladů klientů, vede řadu větších kampeliček k přípravě přeměny na banku. Vyplývá to z ankety mezi záložnami. Od července začne platit pravidlo, podle kterého členům družstva bude úročen maximálně desetinásobek členského vkladu. A právě přeměna na banku kampeličkám mimo jiné umožní návrat k výhodnějšímu úročení.

„Ukládání peněz do družstevních záložen po 1. červenci přestává být vzhledem k novele zákona atraktivní. Nelze tedy očekávat zájem klientů, a tak prakticky zastavíme přijímání depozit. Naopak aktivnější chceme být u úvěrů, kde připravujeme zajímavé novinky,“ řekl mluvčí záložny Akcenta Jan Vlček.

Záložna podle něj konzistentně prezentuje svoji ambici dále se rozvíjet a v určitém časovém horizontu se transformovat na banku.

„Většinu úprav, jež vyžaduje pravidlo 1:10, máme již připravenu a klienti jsou s touto změnou průběžně seznamováni již od přijetí novely zákona. Změna zasáhla veškerou smluvní dokumentaci vkladových produktů. Při získávání nových depozit se budeme více zaměřovat na klienty, kteří vedle výnosu z pojištěného vkladu budou chtít více participovat na hospodářských výsledcích našeho družstva,“ uvedl obchodní ředitel záložny Artesa Pavel Ráliš. Artesa již zahájila přípravu kroků k přeměně na banku. Cíl pro její dokončení je nejpozději konec roku 2017.

Počet členů 11 kampeliček loni stoupl o 3600 na 57 200

Záložna Creditas se chystá na změny související s novou legislativou již od začátku roku 2015, kdy musela být podrobena úpravám řada dokumentů. „Očekáváme výrazné snížení zájmu o nabízené vkladové produkty. „Naším cílem je požádat ještě v tomto roce o bankovní licenci, tomu odpovídají i naše aktivity,“ upozornil předseda představenstva Creditasu Vladimír Hořejší. Kampelička získala v minulých dnech nového hlavního majitele.

Záložna Peněžní dům bude dále využívat nynější produkty, neplánuje zavedení nového typu vkladového produktu. „Neočekáváme žádný významný vliv na činnost kampeličky,“ uvedla ředitelka družstva Andrea Riedlová,

„Někteří členové Peněžního domu několik let aktivně využívají možnosti dalších členských vkladů, a proto již nyní splňují podmínky nového pravidla 1:10. Ostatní členové jsou informování o výhodách a nevýhodách dalších členských vkladů,“ dodala Riedlová. Peněžní dům podle ní v nejbližší době přeměnu na banku neplánuje.

Počet členů 11 kampeliček loni stoupl o 3600 na 57 200. Celková bilanční suma záložen v roce 2014 meziročně klesla o 300 milionů na 31,6 miliardy korun.

V objemu vkladů kampeličky zaostávají za ostatními finančními sektory. Například v podílových fondech měli Češi na konci roku uloženo 329 miliard korun, v penzijních fondech 319 miliard korun a v bankách více než 1,5 bilionu korun.

Vklady rostou

Sektor družstevních záložen se po problémech koncem 90. let minulého století transformoval a vklady klientů kampeliček víceméně rostou od roku 2002. Koncem 90. let se z kampeliček ztratilo osm miliard z 11,3 miliardy korun vkladů.

V roce 2013 zkrachovalo Metropolitní spořitelní družstvo, loni pak záložna WPB Capital. Fond pojištění vkladů vyplatil v roce 2014 tisícům jejich klientů přes 14 miliard korun.

Nověla zákona proto zavádí omezení a přísnější podmínky pro podnikání družstevních záložen. Většina změn ale platí až od roku 2018. Jde hlavně o omezení roční bilanční sumy kampeliček na pět miliard korun, zvýšení příspěvku záložen do Fondu pojištění vkladů na dvojnásobek a omezení výše úvěrů poskytovaných záložnami na 30 milionů korun.