Největší americké banky se mohou rozštěpit, rozhodnou akcionáři

Budova Citibank v brazilském Sao Paulu.

Budova Citibank v brazilském Sao Paulu.

Akcionáři JPMorgan Chase a Citigroup, jedničky a trojky na americkém bankovním trhu, budou letos hlasovat o rozdělení svých bank na menší části. Podle některých hlasů jsou příliš veliké a jejich rozštěpení by zefektivnilo řízení. Téma je i součástí prezidentské kampaně, o zmenšení bank mluví prezidentský kandidát Bernie Sanders.

Za návrhem na rozdělení bank stojí představitel neziskové organizace Public Citizen a zároveň jejich akcionář Bart Naylor. Podle něj by měly vzniknout menší finanční instituce, jelikož současné „banky jsou na řízení příliš veliké.“ Naylor doufá, že poradenské firmy, které obvykle dokážou ovlivnit kolem třetiny akcionářů, rozštěpení podpoří.

Vedení Citigroup ve středu vydalo prohlášení, ve kterém rozdělení odmítá. Banka prý již podnikla kroky vedoucí k jejímu zeštíhlení a zefektivnění byznysu. Od roku 2008 odepsala přes 500 miliard dolarů, přičemž hodnota aktiv banky v minulém roce dosáhla 1,89 bilionů dolarů. JPMorgan, jejíž bilance činí 2,6 bilionů dolarů, odmítla Naylorův návrh komentovat.

Vlastníci Citigroup budou o návrhu rozhodovat na valné hromadě příští měsíc, podílníci JPMorgan Chase bank budou hlasovat v květnu.

Populární téma od finanční krize

Velikost finančních institucí je již delší dobu trnem v očích americké veřejnosti. Loni v květnu o rozštěpení hlasovali také akcionáři Bank of America, dvojky mezi bankovními domy v USA. Návrh ovšem získal pouze čtyřprocentní podporu. I tehdy stál za podnětem Bart Naylor, kterému se nepodařilo prosadit další hlasování na letošní valnou hromadu Bank of America.

Situace se od loňského hlasování Bank of America změnila. Velikost bank se stala jedním z témat letošní prezidentské volební kampaně. Demokratický kandidát Bernie Sanders prohlásil, že by vytvořil seznam příliš velkých bank a pojišťoven a během svého prvního roku v Bílém domě by je rozdělil do menších finančních společností.