Česká firma couvla ze zakázky pro jednu z největších ruských zbrojovek

Tank  T-14 Armata

Tank T-14 Armata Zdroj: ctk

Ruský tank T-90, který vyrábí zbrojovka Uralvagonzavod
Rusové chystají vojenskou přehlídku, tank T-14 Armata
Šéf státní firmy Uralvagonzavod Oleg Sijenko
Vladimir Putin
5
Fotogalerie

Ze stamilionového kontraktu mezi tuzemskou společností Gearspect a uralskou strojírnou Uralvagonzavod sešlo.

Mohl to být česko-ruský obchod za více než 111 milionů korun. Tuzemská firma Gearspect měla dodat obráběcí stroje na ozubení pro jednu z největších ruských zbrojovek Uralvagonzavod. K podepsání kontraktu však nedošlo.

Ruský státní podnik totiž vyrábí nejen železniční vagony, ale také supermoderní tanky Armata. Česká strana proto zakázku zrušila, uvedla ruská média včetně listu Kommersant.

Obchod měl mít podle jejich informací prostředníka, ruskou strojírnu Prom Oil. Otázkou zůstává, zda Gearspect věděl, že jeho stroje mají skončit právě u ruské zbrojovky. Na dotaz deníku E15 nereagovala ani česká firma, ani ruská zbrojovka.

Rozhodnutí českého podniku, který se zaměřuje na výrobu a vývoj ozubárenských technologií, proto politolog Karel Svoboda z Katedry ruských a východoevropských studií na Univerzitě Karlově spojuje s obavou z „fatálních následků“ v podobě porušení sankcí.

Prodávat, dodávat, převádět nebo vyvážet zboží a technologie dvojího užití fyzickým i právnickým osobám v Rusku, pokud by mohly být určené pro vojenské koncové uživatele, zakázala Evropské unie. Na co chtěl Uralvagonzavod české stroje použít, není jasné.

Svoboda kauzu zároveň přirovnal k nedávné aféře společnosti Siemens z konce července. „Připomíná to případ Siemensu, který prodal turbíny, a ty se vzápětí octly na Krymu,“ uvedl s tím, že se tak stalo proti vůli německé společnosti. Evropská unie totiž na poloostrov anektovaný Ruskem zakázala dodávat technologie pro energetický sektor.

České ministerstvo průmyslu a obchodu nemá o zrušené zakázce z konce července žádné informace. Stejně tak o ní neví Česká exportní banka a nepojišťovala ji ani Exportní garanční a pojišťovací společnost.

K případu se nechtěl vyjádřit ani Finanční analytický úřad při ministerstvu financí, který je pověřený koordinací při provádění mezinárodních sankcí, s tím, že má uloženu povinnost mlčenlivosti. Jeho ředitel Libor Kazda k obchodování s Uralvagonzavodem jen uvedl, že to sankce sice výslovně nezakazují, ale omezení pro podnik existuje.

„Obchodování je v pořádku, pokud nepůjde o nákup nebo prodej převoditelných cenných papírů a nástrojů peněžního trhu, respektive o poskytování půjček a pokud nepůjde současně o obchody zakázané jiným ustanovení příslušných sankčních předpisů,“ dodal Kazda.

S obchodováním s Uralvagonzavodem má své zkušenosti jak Česká exportní banka, tak i Exportní garanční a pojišťovací společnost. „S touto společností spolupracujeme deset let a po většinu této doby šlo o naprosto bezproblémovou spolupráci.

Problémy se objevily pouze v souvislosti s ekonomickou a měnovou krizí v Rusku v letech 2013–2016. Proběhla úspěšná restrukturalizace dřívějších úvěrů a v současné době není žádná ze splátek po splatnosti,“ uvedla mluvčí EGAP Hana Hikelová.