Oznámení z Baku přišlo několik hodin poté, co Rusko sdělilo, že pozastavuje přípravné práce na projektu plynovodu Turkish Stream. Tím má proudit ruský zemní plyn do Turecka a z něj dál do Evropy. Stalo se tak v rámci odvetných opatření, která po sestřelení ruského bitevníku tureckou armádou přijala Moskva vůči Turecku.
Na plynovodu Turkish Stream začal ruský plynárenský podnik Gazprom pracovat poté, co koncem loňského roku odstoupil kvůli neshodám s Evropskou unií od projektu South Stream. Ten měl obcházet Ukrajinu a přivádět ruský plyn přes Černé moře na Balkán.
Prezidenti Turecka, Ázerbájdžánu a Gruzie slavnostně zahájili výstavbu plynovodu TANAP, jehož náklady se odhadují na deset miliard dolarů, letos v březnu. Prostřednictvím navazujícího plynovodu Trans-Adriatic Pipeline (TAP) přes Řecko a Albánii do Itálie v něm mají země EU získat další zdroj, který jim pomůže snížit závislost na ruském plynu.
TANAP má přepravovat ázerbájdžánský plyn z obřího kaspického pole Šach Deniz II a bude vést trasou dlouhou asi 1840 kilometrů přes Gruzii a Turecko až na turecké hranice s Bulharskem a Řeckem. Proudit jím má plyn v počátečním objemu 16 miliard krychlových metrů ročně.
Většinovým podílníkem v TANAP je ázerbájdžánská státní ropná společnost SOCAR s 58 procenty. Turecký státní podnik Botas v něm vlastní 30 procent a 12 procent má britská ropná společnost BP. TANAP má do roku 2023 zvýšit přepravní kapacitu na 23 miliard kubíků a v roce 2026 má jeho kapacita dosáhnout 31 miliard krychlových metrů.
