Rozhodnutí Starostů a nezávislých jít do voleb samostatně a odmítnout místa na kandidátkách lidovců lze vysvětlit lépe v psychologických než politologických termínech. Ve Švejkovi je scéna, kde hlavní hrdina říká: „Zabili jste mně strejčka, tak tady máte přes držku.“ Gazdíkovo vedení STAN dalo do vytvoření dvojkoalice všechnu svou politickou invenci, a když se minulý týden lidovci lekli, brali to Starostové jako zradu a řekli společnému postupu ne.
Viděno nezaujatě, dostali od KDU-ČSL nabídku století (šest prvních a osm druhých míst na kandidátkách), ale převládlo roztrpčení z postojů lidovců. To však nebyla zrada, ale pud sebezáchovy. Kus satisfakce může dnes cítit předseda TOP 09 Kalousek, kterého Starostové podobným způsobem „odklonili“ před rokem a půl.
Viditelným signálem, že STAN jde do toho s plnou vervou, je změna volebního lídra. Projektant dvojkoalice Gazdík ustoupil z pražské kandidátky, na niž naopak naskočil semilský exstarosta Farský, poslanec a známý aktivista z dob bojů za otevřené radnice a registr smluv.
Tento tah signalizuje především to, že se opět zvýšil počet stran, pro něž je Praha střediskem volebního zájmu a v nichž jeden ze tří největších volebních krajů dostal za úkol vytáhnout celostátní výsledek. V říjnu se nejspíš na relativně malém pražském prostoru odehraje řež mnoha stran o relativně málo voličů.
První ze stran na pásce je ODS, které se podařilo v Praze vytvořit na volitelných místech kandidátky „dream team“ v čele s populární starostkou Janou Černochovou a Václavem Klausem mladším. Jejich nepsaným heslem je „hoši z vandru domů“ a apel na voliče, kteří před čtyřmi lety utekli od ODS k Andreji Babišovi. Následují čtyři strany, jejichž voličský překryv je řekněme 80procentní.
Nejprvě TOP 09 doplněná o Bursíkovy zelené, dále v poslední době dynamicky působící Piráti aspirující na pozici protestní strany pražských mladých – podobně jako Stropnického zelení. A seznam stran usilujících o mladšího, velkoměstského liberála doplňují nově Starostové a nezávislí, kteří z ikony protikorupční kampaně udělali lídra.
Zapomínat také nesmíme na lidovce, které v hlavním městě povede ministr kultury Herman. Právě on se v posledním roce silně profiloval jako představitel nové lidovecké síly, která může oslovit ještě jiné než tradiční voliče. Zapomínat bychom neměli ani na hnutí ANO, které cílí na všechny sociální vrstvy.
Rovněž pokrokářské křídlo v ČSSD může odkrojit další část podpory, o niž se chtějí opírat Starostové. Paradoxem celé situace je, že všechny výše uvedené strany počítají s tím, že v pražském obvodu získají deset až dvacet procent hlasů, a budou tím kompenzovat ztráty v dalších regionech.
Výsledkem nemůže být nic jiného, než že někdo propadne a někdo dostane méně, než by chtěl. Probuzení některých bude tvrdé.
