Minsk: Ukrajina je jednotná, v neděli zavládne příměří

Německá kancléřka Angela Merkelová a ukrajinský prezident Petro Porošenko

Německá kancléřka Angela Merkelová a ukrajinský prezident Petro Porošenko Zdroj: ctk/ap

Představitelé Ruska, Ukrajiny, Francie a Německa v Minsku dospěli k dohodě o příměří a „politickém urovnání“ ukrajinské krize. Účastníci jednání se také zavázali respektovat územní jednotu Ukrajiny.

„Ještě se musí udělat mnoho práce, ale dohoda s Minsku je šancí na zlepšení situace,“ řekl francouzský prezident Francois Hollande. „Hlavním výsledkem, kterého jsme dosáhli, je úplný klid zbraní bez jakýchkoli podmínek, který začne platit ze soboty na neděli,“ uvedl ukrajinský prezident Petro Porošenko.

Dokument, na kterém se během nočního a ranního jednání čtyři státníci dohodli, předpokládá rovněž stažení těžkých zbraní a vytvoření bezpečné zóny. Dokument vybízí mimo jiné k nastolení plné kontroly Ukrajiny nad hranicí s Ruskem do konce letošního roku a ke stažení a odzbrojení cizích vojáků a všech „nelegálních skupin“ na východě Ukrajiny.

Součástí dohody je i uznání územní integrity Ukrajiny, k němuž se zavázali všichni čtyři státníci. Jak oznámil Porošenko, do 19 dnů od podpisu by měli být propuštění všichni zajatci na obou stranách.

Dohodu svými podpisy stvrdili členové kontaktní skupiny složené z Ukrajiny, Ruska a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, uvedl Porošenko.

Navzdory svému předchozímu odmítavému postoji ji podepsali i zástupci separatistů Alexandr Zacharčenko a Igor Plotnickij. Podle německé kancléřky Angely Merkelové je k tomu přiměl tlak ruského prezidenta Vladimira Putina. Minská dohoda nabízí „jiskru naděje“, dodala.

Rozdílná očekávání

„Čtyřka“ nejvyšších představitelů se také dohodla na pravidelných setkáních, která mají zaručit naplnění závěrů jednání v Minsku. Už nynější vyjádření ruského a ukrajinského prezidenta přitom naznačují určité rozpory.

Zatímco podle Putina by Ukrajina měla v zájmu „dlouhodobého politického urovnání“ podniknout ústavní reformu, která zakotví práva ruskojazyčných obyvatel Donbasu, Porošenko zdůraznil, že nemůže být řeči ani o federalizaci ani o autonomii pro povstalci ovládnuté oblasti na východě země. Ukrajinský prezident rovněž požadoval, aby do konce roku ukrajinští pohraničníci zase kontrolovali hranici s Ruskem i v úseku, ovládaném separatisty. Podle Kyjeva tudy proudí k povstalcům ruské zbraně a vojáci, což Moskva stále popírá.

Zleva Angela Merkelová, Petro Porošenko, Alexandr Lukašenko a Vladimir Putin na jednání v MinskuZleva Angela Merkelová, Petro Porošenko, Alexandr Lukašenko a Vladimir Putin na jednání v Minsku|CTK/APZleva Angela Merkelová, Petro Porošenko, Alexandr Lukašenko a Vladimir Putin na jednání v Minsku

Porošenko dříve v průběhu jednání označil některé podmínky Ruska za nepřijatelné. Podle zdroje agentury RIA Novosti Kyjevu nevyhovoval ruský návrh na vytyčení demarkační linie mezi znepřátelenými stranami, ani návrh na ustavení povstaleckých „republik“. Naopak separatisté požadovali stažení ukrajinských sil z města Debalceve, představujícího důležitý železniční uzel na trase mezi hlavními povstaleckými baštami Doněckem a Luhanskem.

Boje zatím pokračují

Zatímco v Minsku se jednalo o míru či alespoň o příměří, na frontě dál hřměla děla a raketomety a obě strany ohlásily další obětí. „Ukrajina v důsledku bojů a ostřelování ztratila dva muže, dalších 21 bylo zraněno,“ uvedl armádní mluvčí Vladyslav Selezňov o bilanci uplynulých 24 hodin. V hlavní povstalecké baště, Doněcku, při ostřelování zahynulo sedm civilistů a 14 utrpělo zranění. Další tři lidé byli zabiti ve městě Avdijivka.

Porošenko a Putin se asi napočtvrté dokázali dohodnout
6. června 2014 - V květnu zvolený ukrajinský prezident Petro Porošenko se na okraj oslav 70. výročí vylodění spojenců v Normandii setkal za přítomnosti německé kancléřky Angely Merkelové a francouzského prezidenta Françoise Hollanda s ruským prezidentem Putinem. Asi čtvrthodinové setkání bylo první na takovéto úrovni od propuknutí ukrajinské krize.

Podle Putinova mluvčího se prezidenti vyslovili pro co nejrychlejší ukončení krveprolití na jihovýchodě Ukrajiny „a rovněž pro zastavení bojových akcí obou stran - jak ukrajinských ozbrojených sil, tak stoupenců federalizace Ukrajiny“.
26. srpna 2014 - V Minsku se konalo za přítomnosti představitelů EU první jednání mezi čtyřma očima mezi ruským prezidentem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Porošenkem. Schůzka, jejíž výsledky nebyly zveřejněny, se konala v rámci vícestranného summitu o ukrajinské krizi, jejím hostitelem byl běloruský prezident Alexandr Lukašenko.
17. října 2014 - Putin a Porošenko se opět setkali mezi čtyřma očima v Miláně v rámci dvoudenního evropsko-asijského summitu ASEM. Tématem jednání, které skončilo bez výsledku, byly ruské dodávky plynu na Ukrajinu a dodržování podmínek příměří, které bylo dojednáno v září.
11.-12. února 2015 - Putin a Porošenko jednali v Minsku spolu s nejvyššími představiteli Francie a Německa Hollandem a Merkelovou; dohodnuto bylo mimo jiné příměří na východě Ukrajiny od půlnoci ze soboty na neděli 15. února, demarkační linie mezi znepřátelenými stranami a stažení těžkých zbraní.

Nicméně dnešní dohoda z Minsku by se podle českého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka mohla stát zlomem v konfliktu. Je ale třeba být obezřetný a budoucnost protiruských sankcí posoudit až podle skutečného plnění dohody. „Všichni ví, že to bude teď záležet na tom, jak se skutečně změní chování Ruska,“ řekl Zaorálek.

Čtěte

na dohodu z Minsku

Ruská raketová vojska dnes zahájila rozsáhlé vojenské cvičení ve 12 regionech, od Tverské oblasti na západě Ruska až po Irkutskou oblast na Sibiři. Manévrů se podle ministerstva obrany účastní více než 30 pluků a podle agentury Interfax jde o nejrozsáhlejší cvičení ruských strategických raketových vojsk za poslední roky.

Dohoda Ukrajiny, Ruska a OBSE o východní Ukrajině:
1. Neprodlené a úplné přerušení palby v jednotlivých regionech Doněcké a Luhanské oblasti Ukrajiny a jeho přísné dodržování počínaje 00:00 (kyjevského času) 15. února 2015.
2. Stažení všech těžkých zbraní oběma stranami na stejnou vzdálenost s cílem vytvořit zóny bezpečnosti o šířce minimálně 50 kilometrů pro dělostřelecké systémy s kalibrem 100 milimetrů a více, zóny bezpečnosti o šířce 70 kilometrů pro raketomety a o šířce 140 kilometrů pro raketomety Tornado-S, Uragan, Smerč a taktické raketové systémy Točka (Točka U):
- pro ukrajinská vojska od faktické linie dotyku;
- pro ozbrojené formace jednotlivých obvodů Doněcké a Luhanské oblasti Ukrajiny od linie dotyku podle minského memoranda z 19. září 2014.
Stažení výše uvedených těžkých zbraní začne nejpozději druhý den po přerušení palby a skončí během 14 dnů.
K tomuto procesu přispěje Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě za podpory třístranné kontaktní skupiny.
3. Zajistit ze strany OBSE efektivní monitorování a ověření režimu zastavení palby a stažení těžkých zbraní počínaje prvním dnem stahování, s využitím všech nezbytných technických prostředků včetně satelitů, bezpilotních letounů, radiolokačních systémů atd.
4. Počínaje prvním dnem po stažení zahájit dialog o způsobech provedení místních voleb v souladu s ukrajinskými zákony a zákonem Ukrajiny „o dočasném uspořádání místní samosprávy v jednotlivých regionech Doněcké a Luhanské oblasti“ a rovněž o budoucím režimu těchto regionů na základě uvedeného zákona.
Neprodleně, nejpozději 30 dnů od podpisu tohoto dokumentu, přijmout usnesení Nejvyšší rady Ukrajiny s uvedením území, kterého se týká zvláštní režim v souladu s ukrajinským zákonem „o dočasném uspořádání místní samosprávy v jednotlivých regionech Doněcké a Luhanské oblasti“ na základě linie stanovené minským memorandem z 19. září 2014.
5. Zajistit omilostnění a amnestii formou zákona, který zakáže pronásledování a potrestání osob v souvislosti s událostmi, k nimž došlo v jednotlivých regionech Doněcké a Luhanské oblasti Ukrajiny.
6. Zajistit osvobození a výměnu všech rukojmích a nezákonně zadržovaných osob podle principu „všechny za všechny“. Tento proces musí skončit nejpozději pátý den po stažení.
7. Zajistit bezpečný přístup, dodávky, ochranu a rozdělování humanitární pomoci potřebným na základě mezinárodního mechanismu.
8. Stanovit způsoby plného obnovení sociálně-ekonomických vazeb, včetně sociálních převodů, jako jsou výplaty penzí a jiné platby (příjmy, včasné placení všech komunálních účtů, obnova zdanění v rámci právního rámce Ukrajiny).
S tímto cílem Ukrajina obnoví správu svého bankovního systému v regionech zasažených konfliktem, a pravděpodobně bude vytvořen mezinárodní mechanismus na podporu těchto převodů.
9. Obnova plné kontroly státní hranice ze strany ukrajinské vlády ve všech zónách konfliktu, která začne první den po místních volbách a skončí po komplexním politickém urovnání (místní volby v jednotlivých obvodech Doněcké a Luhanské oblasti na základě ukrajinského zákona a ústavní reforma) do konce roku 2015 při podmínce splnění bodu 11 - při konzultacích a po dohodě s představiteli jednotlivých obvodů Doněcké a Luhanské oblasti v rámci třístranné kontaktní skupiny.
10. Odsun všech zahraničních vojenských formací, vojenské techniky a rovněž žoldnéřů z ukrajinského území pod dohledem OBSE. Odzbrojení všech nezákonných skupin.
11. Realizace ústavní reformy na Ukrajině s účinností nové ústavy ke konci roku 2015, která jako klíčový prvek předpokládá decentralizaci (s ohledem na zvláštnosti jednotlivých regionů Doněcké a Luhanské oblasti dohodnuté s představiteli těchto regionů) a rovněž přijetí stálé právní úpravy zvláštního statusu jednotlivých regionů Doněcké a Luhanské oblasti v souladu s opatřeními uvedenými v poznámce (viz poznámka) do konce roku 2015.
12. Na základě ukrajinského zákona „o dočasném uspořádání místní samosprávy v jednotlivých regionech Doněcké a Luhanské oblasti“ otázky týkající se místních voleb budou posuzovány a dohodnuty s představiteli jednotlivých regionů Doněcké a Luhanské oblasti v rámci třístranné kontaktní skupiny. Volby se uskuteční při dodržení odpovídajících standardů OBSE při monitorování ze strany Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva OBSE.
13. Zintenzivnit činnost třístranné kontaktní skupiny včetně vytvoření pracovních skupin pro realizaci odpovídajících aspektů minských dohod. Budou odrážet složení třístranné kontaktní skupiny.
Poznámka:
Taková opatření v souladu se zákonem „o zvláštním pořádku místní samosprávy v jednotlivých regionech Doněcké a Luhanské oblasti“ zahrnují následující:
- zbavení trestů, pronásledování a diskriminace osob spojených s událostmi v jednotlivých regionech Doněcké a Luhanské oblasti;
- právo na jazykové sebeurčení;
- účast orgánů místní samosprávy na jmenování šéfů orgánů prokuratury a soudů v jednotlivých regionech Doněcké a Luhanské oblasti;
- možnost centrálních orgánů výkonné moci uzavírat s příslušnými orgány místní samosprávy dohody týkající se ekonomického, sociálního a kulturního rozvoje jednotlivých regionů Doněcké a Luhanské oblasti;
- stát poskytuje podporu sociálně-ekonomického rozvoje jednotlivých regionů Doněcké a Luhanské oblasti;
- součinnost ze strany centrálních orgánů moci při přeshraniční spolupráci jednotlivých regionů Doněcké a Luhanské oblasti s regiony Ruské federace;
- vytvoření oddílů lidové milice na základě rozhodnutí místních rad s cílem podpořit veřejný pořádek v jednotlivých regionech Doněcké a Luhanské oblasti;
- mandát poslanců místních rad a činitelů zvolených v předčasných volbách stanovených Nejvyšší radou Ukrajiny nemůže být předčasně zrušen.
Dokument podepsali účastníci třístranné kontaktní skupiny:

velvyslankyně Heidi Tagliaviniová
druhý ukrajinský prezident L.D.Kučma
velvyslanec Ruské federace na Ukrajině M.J.Zurabov
A.V.Zacharčenko
I.V.Plotnickij“