Čtyři tisíce pracovníků mají opustit nafouklou státní správu ještě letos, zbytek do konce příštího roku. Z téměř pětimilionové armády práceschopného obyvatelstva připadá podle statistik OECD na místa ve veřejném sektoru s bonusem doživotní definitivy téměř třetina osob, Itálie, Německo a Francie jsou na tom ještě hůře.
V pořadí čtvrtý úsporný balík má marodné jihoevropské ekonomice zajistit přísun 8,8 miliardy eur ze zdrojů Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu. Pro zákon o propouštění úředníků a doprovodné programy hlasovalo 168 ze 300 poslanců, 123 jich bylo proti. Jedním z nových opatření je i zvýšení daně z nemovitého majetku. O přísunu prvních 2,8 miliardy jednala včera pracovní skupina eurozóny, o zbytku se má rozhodnout 13. května.
Hlasování zákonodárců provázely protesty, k projevům odporu vyzvaly odbory. Pořadatelé připustili, že účast nenaplnila očekávání. Policie mluví o třech tisících lidí.
Německý ekonom Hans-Werner Sinn, který vede mnichovský výzkumný a prognostický ústav Ifo, využil aktuální epizody v seriálu vleklé řecké mizerie k výzvě, aby ten či onen pacient euroklub dočasně opustil. Jako adepty na „vyhazov“ označil v rozhovoru pro Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung Řecko a Kypr. „Bylo by to v zájmu společné měny. Jakmile by se tyto ekonomiky znovu staly konkurenceschopnými a nastoupily by nový kurz nižších cen a menších výplat, mohly by se vrátit zpět,“ uvedl Sinn.
Řecká opozice kritizuje spěch, s jakým se vláda do osekávání pustila. „Máme co dělat s diktátem (věřitelské) trojky,“ míní mluvčí levicového uskupení Syriza Panagiotis Lafazanis.
Řecko se stalo na jaře 2010 první eurozemí, která skončila na kapačkách mezinárodní finanční pomoci. Následovaly Irsko a Portugalsko, schválena je půjčka pro Španělsko. Sanaci včetně sáhnutí na vklady střadatelů zažívá Kypr.
