Příběh Concordu: Čtěte o vzestupu a pádu krále vzduchu
1
/
21
Přehled fotografií
Zavřít
Nadzvukový dopravní letoun Aérospatiale-BAC Concorde 101/102 byl považován za symbol jakéhosi smíření mezi mezi odvěkými rivaly Francií a Velkou Británii. Provozovaly ho totiž aerolinky British Airways a Air France. Poprvé se vznesl do vzduchu 2. března roku 1969. Dnes, 25. července, si připomínáme smutné výročí tragické havárie, která éru Concordů uzavřela.
|
Zdroj: Profimedia.cz
Celkem bylo vyrobeno 20 strojů, z byly toho 2 prototypy, 2 předsériové modely, 2 sériové zkušební modely a jen 14 letadel si koupily aerolinky
|
Zdroj: CC BY SA 2.0: Jane Carnall via Flickr
V srpnu 1995 Concorde podnikl nejrychlejší let okolo světa (31 hodin, 27 minut a 49 sekund včetně mezipřistání) a o rok později si na konto připsal nejrychlejší přelet Atlantiku v civilním letadle (2 hodiny, 52 minut a 59 sekund).
|
Zdroj: Profimedia.cz
Concorde měl ale i své slabiny. Mezi ty největší patřil krátký dolet (cca 6000 km) a vysoká hlučnost.
|
Zdroj: wikimedia.org
Concordy nakonec létaly pouze na trase Paříž/Londýn – New York. Kromě toho podnikaly také charterové lety.
|
Zdroj: Everyman Films via Flickr; CC-BY-SA-3.0
Concorde se mj. proslavil svým charakteristicky zahnutým „zobákem“. Ten se při rychlostech nad 460 km/h úplně vytahoval.
|
Zdroj: Aero Icarus via Flickr; CC-BY-SA-3.0
Při nižších rychlostech byl sklopen o 5°, díky čemuž měli piloti dobrý čelní výhled. Během přistávání se pak zobák sklopil o celých 12°
|
Zdroj: mroach via Flickr; CC-BY-SA-3.0
Mezi další charakteristické poznávací znaky patří bílá barva. Její výroba nebyla vůbec lehká - mj. musela vydržet aerodynamický ohřev při vysokých rychlostech či naopak prudké ochlazení ve výškách při nižších rychlostech.
|
Zdroj: NH 53 via Flickr; CC-BY-SA-3.0
Na rozlousknutí tohoto oříšku se nakonec podílelo několik firem, které vytvořily zcela nový typ barvy v unikátním odstínu. Ten si poradil i se silným U/V zářením
|
Zdroj: Bernt Rostad via Flickr; CC-BY-SA-3.0
Maximální kapacita Concordu činila 144 osob. Sedadla se dala uspořádat různými způsoby. Na palubě nebyla povolena příruční zavazadla.
|
Zdroj: Kevin McCarthy via Flickr CC-BY-SA-3.0
Samostatnou zmínku si zaslouží i skutečnost, že v roce 1973 byl Concorde využit ke sledování zatmění Slunce (operace Eclipse).
|
Zdroj: Tim Regan via Flickr; CC-BY-SA-3.0
Konec příběhu tohoto pozoruhodného letadla se začal psát 25. července 2000, kdy se Concordu Air France při startu na letišti Charlese de Gaulla protrhla pneumatika.
|
Zdroj: ctk/ap
Části pneumatiky poškodily levou spodní část křídla s nádrží. Palivo vytékající z děr v nádrži se následně zapálilo o elektrický kabel.
|
Zdroj: ČTK
Největší problém spočíval v tom, že start v ten okamžik už nebylo možné zastavit. Pilotovi tedy nezbývalo, než vzlétnout a okamžitě se pokusit o nouzové přistání.
|
Zdroj: Karel Kopáč
To se ale bohužel nepodařilo - cca 60 sekund po startu se letadlo zřítilo na městečko Gonesse.
|
Zdroj: EPA
Concorde se zřítil přímo na místní hotel. Následky byly děsivé: zemřelo nejen všech 109 lidí na palubě, ale i 4 hoteloví hosté.
|
Zdroj: Reuters/Andras Kisgergely
Po této tragické události byl provoz Concordů zastaven a následovaly radikální technické úpravy, v důsledku kterých byly stroje těžší než dříve.
|
Zdroj: Ian Mackenzie via Flickr; CC-BY-SA-3.0
7. listopadu 2001 byla obnovena linka Paříž/Londýn - New York, ovšem lidé už o cestování těmito letadly neměli příliš velký zájem.
|
Zdroj: Robert Brook via Flickr; CC-BY-SA-3.0
Kromě již zmíněné nehody se na tom podepsaly i teroristické útoky, ke kterým došlo 11. září roku 2000 v USA.
|
Zdroj: Janice Waltzer via Flickr; CC-BY-SA-3.0
Konec Concordů tak byl pouhou otázkou času. Air-France poslední let uskutečnil 24. června 2003 a British Airways 24. října 2003.
|
Zdroj: Ian Mackenzie via Flickr; CC-BY-SA-3.0
Na svou úplně poslední cestu (z Heatrow do Filtonu) Concorde vyrazil 26. listopadu 2003. Tímto letem se éra „králů vzduchu“ definitivně uzavřela.
|
Zdroj: Jane Carnall via Flickr; CC-BY-SA-3.0
Zavřít