Nadzvukový dopravní letoun Aérospatiale-BAC Concorde 101/102 byl považován za symbol jakéhosi smíření mezi mezi odvěkými rivaly Francií a Velkou Británii. Provozovaly ho totiž aerolinky British Airways a Air France. Poprvé se vznesl do vzduchu 2. března roku 1969. Dnes, 25. července, si připomínáme smutné výročí tragické havárie, která éru Concordů uzavřela.| Zdroj: Profimedia.cz Celkem bylo vyrobeno 20 strojů, z byly toho 2 prototypy, 2 předsériové modely, 2 sériové zkušební modely a jen 14 letadel si koupily aerolinky| Zdroj: CC BY SA 2.0: Jane Carnall via Flickr V srpnu 1995 Concorde podnikl nejrychlejší let okolo světa (31 hodin, 27 minut a 49 sekund včetně mezipřistání) a o rok později si na konto připsal nejrychlejší přelet Atlantiku v civilním letadle (2 hodiny, 52 minut a 59 sekund).| Zdroj: Profimedia.cz Concorde měl ale i své slabiny. Mezi ty největší patřil krátký dolet (cca 6000 km) a vysoká hlučnost.| Zdroj: wikimedia.org Concordy nakonec létaly pouze na trase Paříž/Londýn – New York. Kromě toho podnikaly také charterové lety.| Zdroj: Everyman Films via Flickr; CC-BY-SA-3.0 Concorde se mj. proslavil svým charakteristicky zahnutým „zobákem“. Ten se při rychlostech nad 460 km/h úplně vytahoval.| Zdroj: Aero Icarus via Flickr; CC-BY-SA-3.0 Při nižších rychlostech byl sklopen o 5°, díky čemuž měli piloti dobrý čelní výhled. Během přistávání se pak zobák sklopil o celých 12°| Zdroj: mroach via Flickr; CC-BY-SA-3.0 Mezi další charakteristické poznávací znaky patří bílá barva. Její výroba nebyla vůbec lehká - mj. musela vydržet aerodynamický ohřev při vysokých rychlostech či naopak prudké ochlazení ve výškách při nižších rychlostech.| Zdroj: NH 53 via Flickr; CC-BY-SA-3.0 Na rozlousknutí tohoto oříšku se nakonec podílelo několik firem, které vytvořily zcela nový typ barvy v unikátním odstínu. Ten si poradil i se silným U/V zářením| Zdroj: Bernt Rostad via Flickr; CC-BY-SA-3.0 Maximální kapacita Concordu činila 144 osob. Sedadla se dala uspořádat různými způsoby. Na palubě nebyla povolena příruční zavazadla.| Zdroj: Kevin McCarthy via Flickr CC-BY-SA-3.0 Samostatnou zmínku si zaslouží i skutečnost, že v roce 1973 byl Concorde využit ke sledování zatmění Slunce (operace Eclipse).| Zdroj: Tim Regan via Flickr; CC-BY-SA-3.0 Konec příběhu tohoto pozoruhodného letadla se začal psát 25. července 2000, kdy se Concordu Air France při startu na letišti Charlese de Gaulla protrhla pneumatika.| Zdroj: ctk/ap Části pneumatiky poškodily levou spodní část křídla s nádrží. Palivo vytékající z děr v nádrži se následně zapálilo o elektrický kabel.| Zdroj: ČTK Největší problém spočíval v tom, že start v ten okamžik už nebylo možné zastavit. Pilotovi tedy nezbývalo, než vzlétnout a okamžitě se pokusit o nouzové přistání.| Zdroj: Karel Kopáč To se ale bohužel nepodařilo - cca 60 sekund po startu se letadlo zřítilo na městečko Gonesse.| Zdroj: EPA Concorde se zřítil přímo na místní hotel. Následky byly děsivé: zemřelo nejen všech 109 lidí na palubě, ale i 4 hoteloví hosté.| Zdroj: Reuters/Andras Kisgergely Po této tragické události byl provoz Concordů zastaven a následovaly radikální technické úpravy, v důsledku kterých byly stroje těžší než dříve.| Zdroj: Ian Mackenzie via Flickr; CC-BY-SA-3.0 7. listopadu 2001 byla obnovena linka Paříž/Londýn - New York, ovšem lidé už o cestování těmito letadly neměli příliš velký zájem.| Zdroj: Robert Brook via Flickr; CC-BY-SA-3.0 Kromě již zmíněné nehody se na tom podepsaly i teroristické útoky, ke kterým došlo 11. září roku 2000 v USA.| Zdroj: Janice Waltzer via Flickr; CC-BY-SA-3.0 Konec Concordů tak byl pouhou otázkou času. Air-France poslední let uskutečnil 24. června 2003 a British Airways 24. října 2003.| Zdroj: Ian Mackenzie via Flickr; CC-BY-SA-3.0 Na svou úplně poslední cestu (z Heatrow do Filtonu) Concorde vyrazil 26. listopadu 2003. Tímto letem se éra „králů vzduchu“ definitivně uzavřela.| Zdroj: Jane Carnall via Flickr; CC-BY-SA-3.0
