Škoda T11: Inovativní projekt dvou silných značek, který se neuchytil
Škoda se v šedesátých letech spojila s Karosou, aby společně postavily trolejbus využívající znalosti obou podniků. Nadějný projekt však do finálního stádia bohužel nedospěl.
|
Vojta Kudláč
Oba podniky měly přitom do společného projektu dodat to, co nejlépe uměly. Karosa Vysoké Mýto tak dodala karoserii, kterou nebyla žádná jiná než ta z tehdy ještě dokončovaného autobusu Škoda ŠM 11, náhrady za slavnou Škodu 706 RTO.
|
Pavel Dvořák
Naopak elektrická výzbroj pocházela od Škodovky.
|
PvvS
S takovou spoluprácí se přitom počítalo i pro případnou sériovou výrobu. Karoserie měly vznikat ve Vysokém Mýtě, ke kompletaci pak mělo docházet v Ostrově nad Ohří, kde by do nich byla montována elektrická výzbroj.
|
Radek Havlík
Právě škodovácký závod v Ostrově nad Ohří se už tehdy zabýval výrobou trolejbusů.
|
Pavel Dvořák
zhledem k základu ve Škodě ŠM 11 byl vyvíjený trolejbus vozidlo s dvěma nápravami a samonosnou karoserií.
|
LukinT
Tu tvořily ocelové plechy po stranách, respektive hliníkové na střeše.
|
Ondřej Pokora
Boční strany pak byly proti výchozímu autobusu vyztuženy, kvůli trolejovému vedení na střeše. Dveře byly troje, na pravé straně.
|
Vojta Beneš
Elektrická výzbroj byla převzata z tehdejšího trolejbusu Škoda 9Tr, vyráběného už od roku 1958. Byla však modernizována, pohon tak zajišťoval elektromotor o výkonu 130 kW (u sériové verze se počítalo se 120 kW), který byl oproti podobným jednotkám té doby o zásadních 200 kg lehčí.
|
manil
Brzdy pak byly hned troje - pneumatická (provozní), elektrodynamická odporová a ruční (parkovací).
|
Filip Daněk
Podvozek vpředu tvořilo nezávislé lichoběžníkové zavěšení, vzadu byla tuhá náprava, s redukcemi v nábojích kol.
|
Pavel Dvořák
První funkční vzorek Škody ŠM 11 byl dokončen v roce 1964. Hned vyrazil na jízdní zkoušky, které probíhaly jak na zkušební trati mezi domovským Ostrovem a Jáchymovem, tak v Plzni.
|
Pavel Dvořák
Místo cestujících však vozil umělou zátěž, při zkouškách životnosti najezdil na 80.000 km.
|
Dan
Druhý prototyp následoval o rok později. Od prvního kousku se odlišoval některými stylistickými úpravami.
|
Petr Fiala
Odporníky se pak v průběhu zkoušek přesunuly zpod podlahy na střechu, kvůli problémům s izolací v zimních podmínkách.
|
Petr Fiala
V roce 1967 vznikla ověřovací série dalších šesti vozidel, která naznačovala blížící se sériovou výrobu. Od předchozích prototypů se tyto trolejbusy na první pohled odlišily dvoudílným čelním sklem. Zkoušeny byly v pravidelném provozu, a to jak v Plzni, tak v Bratislavě.
|
Petr Fiala
I přes úspěšné jízdní zkoušky však byl projekt na počátku sedmdesátých letech bohužel zrušen.
|
manil
Prvotním důvodem byl tehdejší rozmach autobusové dopravy, kvůli levné ropě tehdejší vedení měst nemělo potřebu řešit elektrický pohon. Znečištění ovzduší tehdy nebylo tématem, trolejbusová doprava tak byla považována za složitou - i kvůli potřebě trolejového vedení. Z těchto důvodů ostatně tehdy byla ukončována trolejbusová doprava třeba v Praze nebo Českých Budějovicích.
|
Archiv Petr Fiala
Problém byl ale i ryze výrobní. Vysokomýtská karosárna tehdy zkrátka nestíhala vyrábět, a to ani autobus Škoda ŠM11, neměla tak kapacity na další produkt. Zahraniční odběratelé pak ani neměli o novinku velký zájem.
|
Filip Daněk
Trolejbusy československé produkce tehdy odebíral hlavně Sovětský svaz a tomu spíše vyhovovala robustní konstrukce stávající Škody 9Tr.
|
Filip Daněk
Konstrukce novinky zkrátka nebyla ideální. Navíc tehdejší města by sdílením techniky přímo odvozené od autobusu neušetřila - bývalo zvykem, že autobusové garáže a trolejbusové vozovky byly stejně oddělené, a tak by stejně nebylo jak zjednodušit údržbu obou typů vozidel.
|
Fixi
Produkce Škody T11 se tak zastavila na již zmíněných osmi kouscích. První funkční vzorek nakonec sloužil v provozu v Ostrově nad Ohří, vyřazen byl v roce 1975, kdy byl následně sešrotován.
|
PvvS
Prototyp po předváděcích jízdách třeba v Mariánských Lázních sloužil v Plzni, a to až do roku 1978, kdy byl vyřazen a později sešrotován.
|
manil
Tři "bratislavské" kousky z ověřovací série jezdily ve slovenské metropoli až do konce sedmdesátých let, podobnou kariéru zažily i plzeňské exempláře.
|
Filip Daněk
Mimochodem poslední postavený kus sloužil k propagaci výrobce, jezdil tak i na Krymu nebo v Kyjevě, krátce také v Brně, než se přesunul do provozu v Plzni.
|
manil
Právě tento exemplář je dnes součástí sbírky Technického muzea v Brně.
|
PvvS