Logem značky Volvo se hned od začátku stala chemická značka železa, tedy kruh se šipkou umístěnou v diagonále.| Zdroj: Zdeněk Vacek Nástupcem modelu ÖV4 se stala od roku 1929 série PV 650 (PV znamenalo PersonVagn, tedy osobní vůz), zahrnující i toto kupé.| Zdroj: Zdeněk Vacek Od roku 1930 se vyráběl vylepšený model PV 652 s upraveným interiérem a hydraulickými brzdami. Pohon zajišťoval řadový šestiválec.| Zdroj: Zdeněk Vacek Levnější šestimístné typy PV51 až 56 se vyráběly od roku 1936 až do konce druhé světové války.| Zdroj: Zdeněk Vacek Luxusní limuzíny PV60 s karoserií v americkém stylu se představily už v roce 1944, ale do výroby se dostaly až po válce.| Zdroj: Zdeněk Vacek Dvoudveřový model PV444 měl samonosnou celokovovou karoserii se splývající zádí a dělené čelní a zadní okno.| Zdroj: Zdeněk Vacek S Volvem 1800S se ještě dnes můžeme setkat na silnici. Tohoto krasavce jsem objevil na statku poblíž švýcarské Basileje.| Zdroj: Karel Haas V roce 1970 dostalo sportovní Volvo motor se vstřikováním paliva a označení se změnilo na 1800E.| Zdroj: Karel Haas Luxusní model Volvo 164 s třílitrovým řadovým šestiválcem měl delší příď, odlišnou masku chladiče a luxusní interiér s koženým čalouněním a dřevem obloženou přístrojovou deskou.| Zdroj: Zdeněk Vacek Nahoru vyklápěné zadní okno usnadňovalo přístup k velkému zavazadlovému prostoru.| Zdroj: Karel Haas Boční lišty u modelu 1800ES už nesledovaly prolis, směřující ke klikám dveří.| Zdroj: Karel Haas Sportovní kupé Volvo P1800 se postavilo na startovní čáru před padesáti lety.| Zdroj: Karel Haas Prvním sportovním vozem v historii značky Volvo byl dvoumístný roadster Volvo P1900 Sport s trubkovým rámem a laminátovou karoserií.| Zdroj: Zdeněk Vacek Volvo P122 se úspěšně dováželo i do Spojených států. V roce 1963 otevřelo Volvo svoji první montovnu na americkém kontinentu v kanadském Halifaxu.| Zdroj: Zdeněk Vacek Po převzetí nizozemské firmy DAF dodávalo Volvo typ 66, což byl mírně přepracovaný DAF 66 s karoserií navrženou Michelottim.| Zdroj: Zdeněk Vacek V roce 1977 byla řada 260 doplněna o dvoudveřové kupé Volvo 262 C s karoserií navrženou v italské karosárně Bertone.| Zdroj: Zdeněk Vacek Volvo 360 mělo čtyřdveřovou karoserii se stupňovitou zádí.| Zdroj: Zdeněk Vacek Volvo 760 byl vůz vyšší střední třídy a jeho hranatá karoserie poskytovala pohodlné svezení. Dodával se také s benzinovým a naftovým turbomotorem.| Zdroj: Zdeněk Vacek Řada Volvo 142/144/145 měla hranatou karoserii s širokou maskou chladiče, do které byly vkomponovány kruhové světlomety.| Zdroj: Zdeněk Vacek Volvo 460 bylo tříprostorovou verzí pětidveřového hatchbacku Volvo 440. Řada 440/460 se vyráběla v Nizozemsku a používala motory vyvinuté ve spolupráci s Renaultem.| Zdroj: Zdeněk Vacek Volvo 850 mělo vpředu napříč uložený pětiválec pohánějící přední kola.| Zdroj: Zdeněk Vacek Výkonnější dvoudveřové Volvo 242 GT se odlišovalo spoilerem pod předním nárazníkem a přídavnými světlomety v masce chladiče.| Zdroj: Zdeněk Vacek Řada S40/V40 s pohonem předních kol se vyráběla v nizozemské továrně NedCar v Bornu na společné lince s Mitsubishi Carisma.| Zdroj: Zdeněk Vacek Tímhle automobilem celá historie Volva série 700 začíná.| Zdroj: Aleš Sleeper Dragoun Závody s vlakem tu už byly kdysi. Ne, Volvo 760 Turbo si netrouflo závodit s vysokorychlostními supravami typu TGV, šlo jen o reklamní snímek. Ale působivý.| Zdroj: Aleš Sleeper Dragoun Volvo 245 Transfer Taxi (1979-1981) dopravovalo pasažéry na letiště.| Zdroj: Aleš Sleeper Dragoun Volvo 265 GLE (1981).| Zdroj: Aleš Sleeper Dragoun Volva 240 Turbo řádila v mistrovství Evropy. Granfranco Brancatelli s Thomasem Lindströmem se stali šampiony starého kontinentu v roce 1985.| Zdroj: Aleš Sleeper Dragoun Druhá generace kombi V70 byla poprvé uvedená jako samostatná typová řada. Tvary vozu nezapřely příbuznost se sedanem S80.| Zdroj: Zdeněk Vacek Volvo 1800ES mělo vzadu velké prosklené víko a zvětšená koncová světla.| Zdroj: Karel Haas Volvo XC90 D5 Inscription| Zdroj: David Rajdl Volvo S90 D5 AWD| Zdroj: Petr Homolka
