Bezpečné auto pro intelektuály: Volvo slaví devadesát let

Video placeholde
Logem značky Volvo se hned od začátku stala chemická značka železa, tedy kruh se šipkou umístěnou v diagonále.
Nástupcem modelu ÖV4 se stala od roku 1929 série PV 650 (PV znamenalo PersonVagn, tedy osobní vůz), zahrnující i toto kupé.
Od roku 1930 se vyráběl vylepšený model PV 652 s upraveným interiérem a hydraulickými brzdami. Pohon zajišťoval řadový šestiválec.
Levnější šestimístné typy PV51 až 56 se vyráběly od roku 1936 až do konce druhé světové války.
Luxusní limuzíny PV60 s karoserií v americkém stylu se představily už v roce 1944, ale do výroby se dostaly až po válce.
32
Fotogalerie

Švédská společnost Volvo se za dlouhá léta stala synonymem výrobce bezpečných automobilů pro intelektuály. Historie automobilky je však protkána zajímavými událostmi a především modely, které rozhodně nejsou tak nudné, jako stereotypy o majitelích vozů Volvo. A jedná se o dlouhou historii, nyní na jaře je to 90 let, co první vozidlo sjelo z výrobní linky. 

Oficiálně k slavnostnímu okamžiku uvedení prvního modelu došlo 14. dubna 1927, kdy továrna v Göteborgu vyrobila automobil s označením ÖV 4, takzvaného Jakoba. Jednalo se o vůz s otevřenou karoserií a čtyřválcovým dvoulitrovým motorem, který automobilu dodával výkon 28 koní.

Už od roku 1915 však bylo Volvo součástí koncernu SKF, jež se zabývá výrobou ložisek. Také odtud má automobilka své jméno, „volvere“ znamená latinsky valit se, což jasně odkazuje k původnímu předmětu podnikání firmy.

První nákladní vůz s označením Series 1 představila automobilka už v roce 1928, s produkcí autobusů začalo Volvo o šest let později uvedením modelu B1. Třicátá léta minulého století byla pro výrobce úspěšná, koupil producenta motorů Pentaverken a začalo také s vývojem vlastních leteckých motorů.

Další důležité období začalo pro automobilní divizi Volva v šedesátých letech, kdy firma otevřela svou první mimošvédskou továrnu v kanadském Halifaxu. Během několika dalších let došlo také k zprovoznění dalších výrobních závodů v Evropě, například v belgickém Gentu. Na začátku 70. let také Volvo koupilo divizi osobních automobilů společnosti DAF, díky čemuž společnost pronikla na trh s malými automobily.

V roce 1999 se koncern Volvo rozhodl prodat svou divizi osobních automobilů, především proto, aby se soustředil na produkci nákladních automobilů. Volvo tak padlo do rukou Fordu, jehož role v automobilce dodnes budí mezi příznivci Volva vášně.

Některá vozidla, například sedan S40, totiž byla z velké části pouze Fordy s pozměněnou karoserií, zároveň však nový majitel uvedl třeba SUV XC90, jež zaznamenalo obrovský prodejní úspěch, jeho první generace zůstala ve výrobě dlouhých dvanáct let.

V roce 2008 však Ford poskytl Volvo k prodeji kvůli neuspokojivým hospodářským výsledkům. O rok později došlo k dohodě s čínským výrobcem Geely, jež Volvo koupil za 1,8 miliardy dolarů.

Do historie automobilového průmyslu se však výrobce nejvíce zapsal právě výše zmíněnými bezpečnostními prvky. Už v roce 1959 měla Volva standardně tříbodové bezpečnostní pásy na předních sedadlech, o 12 let později už vozy řidiče na nezapnutý pás uměly upozornit.

V roce 1991 uměla Volva automaticky nastavovat výšku pásů, o čtyři roky později nabídla automobilka boční airbagy a od roku 2013 umí švédské vozy například detekovat cyklistu a zabrzdit před ním v případě hrozící srážky.

Podívejte se, s čím se automobilka pochlubila v Ženevě:

Video placeholde
Volvo XC60 Ženeva 2017 • auto.cz