Budoucnost Nákladového nádraží Žižkov: Kulturní centrum i nová čtvrť pro 23 tisíc lidí
2
/
15
Přehled fotografií
Zavřít
Současný stav: Stávající zástavba mezi ulicemi Na Jarově a Květinková. Návrh: Veřejný prostor mezi budovami projektu Obytná čtvrť Jarov sever
|
Zdroj: Amádeus Real, a.s.
Současný stav: Stávající zástavba, v blízkosti nynější autobusové zastávky Olgy Havlové v Malešické ulici. Návrh: Vstup do rozsáhlého parku umístěného uprostřed jednotlivých částí projektu Rezidence nádraží Žižkov
|
Zdroj: Penta Real Estate, s.r.o.
Současný stav: Prostor mezi historickou budovou Nákladového nádraží a Basilejským náměstím. Návrh: Návrh nárožního bytového domu, projekt obytného souboru Parková čtvrť
|
Zdroj: Central Group, a.s.
Současný stav: Nároží ulic Na Třebešíně a K Červenému dvoru, v blízkosti tenisových kurtů. Návrh: Návrh plánované výstavby projektu Nagano Park
|
Zdroj: Geosan Development, s.r.o.
Současný stav Nákladového nádraží Žižkov
|
Zdroj: IPR Praha
Současný stav Nákladového nádraží Žižkov
|
Zdroj: IPR Praha
Současný stav Nákladového nádraží Žižkov
|
Zdroj: IPR Praha
Současný stav Nákladového nádraží Žižkov
|
Zdroj: IPR Praha
Současný stav Nákladového nádraží Žižkov
|
Zdroj: IPR Praha
Současný stav Nákladového nádraží Žižkov
|
Zdroj: IPR Praha
Rokm1936 a skladování obilí. Všechna patra skladišť protínají polygonální sloupy nesoucí tzv. hřibové stopy [N3] s vysokou nosností. Skladiště mají přirozené osvětlení i větrání a některé oddíly se v zimě daly temperovat ústředním topením.
|
Zdroj: časopis ČSD Šťastnou cestou
Rok 1936 a obsluhování ramp. Kratší skladišťní křídlo sloužilo k podeji zboží na dráhu a delší k jeho výdeji z dráhy. Rampy umožňovaly přeložení zboží z vlaků na nákladní auta, přičemž systém vnitřních tunelů umožňoval zboží uskladněné ve vyšších patrech vypravit bez ohledu na provoz v přízemí, které obsluhovaly výhradně státní dráhy.
|
Zdroj: časopis ČSD Šťastnou cestou
Rok 1936 a fotografie nakládání zboží do vlaku. Nákladové nádraží Žižkov sloužilo primárně k dopravě a uskladnění potravin. Pro překládku zboží z vlaků sloužil prostřední perón napojený na systém nákladních výtahů a lávek ke skladištím. Skladištní suterény se využívaly jako chladírny ovoce, zeleniny, másla a vajec, ale rovněž vína a likérů. A vyráběl se zde i led. Přes počáteční nedůvěru potenciálních zájemců, byla všechna skladiště do podzimu 1936 obsazena.
|
Zdroj: časopis ČSD Šťastnou cestou
Rok 1937 a fotografie Františka Illeka. Skladišťní budovy byly z důvodu protipožární ochrany rozděleny výtahovými šachtami, jejichž vertikály zvýrazňují prosklená schodiště. Horizontalitu objektu zase podporují úzká dělená okna samotných skladů a vysoká obslužná rampa obložená kabřincem a před deštěm chráněná prosklenými stříškami.
|
Zdroj: fotoateliér Illek a Paul
Rok 1989 a fotografie Kamila Warthy. Význam nádraží postupně upadal, například zřízením potravinového skladiště ve Strašnicích v roce 1966 nebo nárůstem kamionové dopravy. České dráhy zde ukončily provoz v roce 2002 a kontejnerové překladiště v roce 2015. Po neúspěšné snaze prohlásit nádraží technickou památkou v roce 2003 se o deset let později zápis na seznam kulturních památek podařil.
|
Zdroj: Útvar hlavního architekta hl. M. Prahy
Zavřít