Budoucnost Nákladového nádraží Žižkov: Kulturní centrum i nová čtvrť pro 23 tisíc lidí

7/15
Zavřít
  • Současný stav: Stávající zástavba mezi ulicemi Na Jarově a Květinková. Návrh: Veřejný prostor mezi budovami projektu Obytná čtvrť Jarov sever
    Současný stav: Stávající zástavba mezi ulicemi Na Jarově a Květinková. Návrh: Veřejný prostor mezi budovami projektu Obytná čtvrť Jarov sever| Zdroj: Amádeus Real, a.s.
  • Současný stav: Stávající zástavba, v blízkosti nynější autobusové zastávky Olgy Havlové v Malešické ulici. Návrh: Vstup do rozsáhlého parku umístěného uprostřed jednotlivých částí projektu Rezidence nádraží Žižkov
    Současný stav: Stávající zástavba, v blízkosti nynější autobusové zastávky Olgy Havlové v Malešické ulici. Návrh: Vstup do rozsáhlého parku umístěného uprostřed jednotlivých částí projektu Rezidence nádraží Žižkov| Zdroj: Penta Real Estate, s.r.o.
  • Současný stav: Prostor mezi historickou budovou Nákladového nádraží a Basilejským náměstím. Návrh: Návrh nárožního bytového domu, projekt obytného souboru Parková čtvrť
    Současný stav: Prostor mezi historickou budovou Nákladového nádraží a Basilejským náměstím. Návrh: Návrh nárožního bytového domu, projekt obytného souboru Parková čtvrť| Zdroj: Central Group, a.s.
  • Současný stav: Nároží ulic Na Třebešíně a K Červenému dvoru, v blízkosti tenisových kurtů. Návrh: Návrh plánované výstavby projektu Nagano Park
    Současný stav: Nároží ulic Na Třebešíně a K Červenému dvoru, v blízkosti tenisových kurtů. Návrh: Návrh plánované výstavby projektu Nagano Park| Zdroj: Geosan Development, s.r.o.
  • Současný stav Nákladového nádraží Žižkov
    Současný stav Nákladového nádraží Žižkov| Zdroj: IPR Praha
  • Současný stav Nákladového nádraží Žižkov
    Současný stav Nákladového nádraží Žižkov| Zdroj: IPR Praha
  • Současný stav Nákladového nádraží Žižkov
    Současný stav Nákladového nádraží Žižkov| Zdroj: IPR Praha
  • Současný stav Nákladového nádraží Žižkov
    Současný stav Nákladového nádraží Žižkov| Zdroj: IPR Praha
  • Současný stav Nákladového nádraží Žižkov
    Současný stav Nákladového nádraží Žižkov| Zdroj: IPR Praha
  • Současný stav Nákladového nádraží Žižkov
    Současný stav Nákladového nádraží Žižkov| Zdroj: IPR Praha
  • Rokm1936 a skladování obilí. Všechna patra skladišť protínají polygonální sloupy nesoucí tzv. hřibové stopy [N3] s vysokou nosností. Skladiště mají přirozené osvětlení i větrání a některé oddíly se v zimě daly temperovat ústředním topením.
    Rokm1936 a skladování obilí. Všechna patra skladišť protínají polygonální sloupy nesoucí tzv. hřibové stopy [N3] s vysokou nosností. Skladiště mají přirozené osvětlení i větrání a některé oddíly se v zimě daly temperovat ústředním topením.| Zdroj: časopis ČSD Šťastnou cestou
  • Rok 1936 a obsluhování ramp. Kratší skladišťní křídlo sloužilo k podeji zboží na dráhu a delší k jeho výdeji z dráhy. Rampy umožňovaly přeložení zboží z vlaků na nákladní auta, přičemž systém vnitřních tunelů umožňoval zboží uskladněné ve vyšších patrech vypravit bez ohledu na provoz v přízemí, které obsluhovaly výhradně státní dráhy.
    Rok 1936 a obsluhování ramp. Kratší skladišťní křídlo sloužilo k podeji zboží na dráhu a delší k jeho výdeji z dráhy. Rampy umožňovaly přeložení zboží z vlaků na nákladní auta, přičemž systém vnitřních tunelů umožňoval zboží uskladněné ve vyšších patrech vypravit bez ohledu na provoz v přízemí, které obsluhovaly výhradně státní dráhy.| Zdroj: časopis ČSD Šťastnou cestou
  • Rok 1936 a fotografie nakládání zboží do vlaku. Nákladové nádraží Žižkov sloužilo primárně k dopravě a uskladnění potravin. Pro překládku zboží z vlaků sloužil prostřední perón napojený na systém nákladních výtahů a lávek ke skladištím. Skladištní suterény se využívaly jako chladírny ovoce, zeleniny, másla a vajec, ale rovněž vína a likérů. A vyráběl se zde i led. Přes počáteční nedůvěru potenciálních zájemců, byla všechna skladiště do podzimu 1936 obsazena.
    Rok 1936 a fotografie nakládání zboží do vlaku. Nákladové nádraží Žižkov sloužilo primárně k dopravě a uskladnění potravin. Pro překládku zboží z vlaků sloužil prostřední perón napojený na systém nákladních výtahů a lávek ke skladištím. Skladištní suterény se využívaly jako chladírny ovoce, zeleniny, másla a vajec, ale rovněž vína a likérů. A vyráběl se zde i led. Přes počáteční nedůvěru potenciálních zájemců, byla všechna skladiště do podzimu 1936 obsazena.| Zdroj: časopis ČSD Šťastnou cestou
  • Rok 1937 a fotografie Františka Illeka. Skladišťní budovy byly z důvodu protipožární ochrany rozděleny výtahovými šachtami, jejichž vertikály zvýrazňují prosklená schodiště. Horizontalitu objektu zase podporují úzká dělená okna samotných skladů a vysoká obslužná rampa obložená kabřincem a před deštěm chráněná prosklenými stříškami.
    Rok 1937 a fotografie Františka Illeka. Skladišťní budovy byly z důvodu protipožární ochrany rozděleny výtahovými šachtami, jejichž vertikály zvýrazňují prosklená schodiště. Horizontalitu objektu zase podporují úzká dělená okna samotných skladů a vysoká obslužná rampa obložená kabřincem a před deštěm chráněná prosklenými stříškami.| Zdroj: fotoateliér Illek a Paul
  • Rok 1989 a fotografie Kamila Warthy. Význam nádraží postupně upadal, například zřízením potravinového skladiště ve Strašnicích v roce 1966 nebo nárůstem kamionové dopravy. České dráhy zde ukončily provoz v roce 2002 a kontejnerové překladiště v roce 2015. Po neúspěšné snaze prohlásit nádraží technickou památkou v roce 2003 se o deset let později zápis na seznam kulturních památek podařil.
    Rok 1989 a fotografie Kamila Warthy. Význam nádraží postupně upadal, například zřízením potravinového skladiště ve Strašnicích v roce 1966 nebo nárůstem kamionové dopravy. České dráhy zde ukončily provoz v roce 2002 a kontejnerové překladiště v roce 2015. Po neúspěšné snaze prohlásit nádraží technickou památkou v roce 2003 se o deset let později zápis na seznam kulturních památek podařil.| Zdroj: Útvar hlavního architekta hl. M. Prahy
Současný stav: Stávající zástavba mezi ulicemi Na Jarově a Květinková. Návrh: Veřejný prostor mezi budovami projektu Obytná čtvrť Jarov sever
Současný stav: Stávající zástavba, v blízkosti nynější autobusové zastávky Olgy Havlové v Malešické ulici. Návrh: Vstup do rozsáhlého parku umístěného uprostřed jednotlivých částí projektu Rezidence nádraží Žižkov
Současný stav: Prostor mezi historickou budovou Nákladového nádraží a Basilejským náměstím. Návrh: Návrh nárožního bytového domu, projekt obytného souboru Parková čtvrť
Současný stav: Nároží ulic Na Třebešíně a K Červenému dvoru, v blízkosti tenisových kurtů. Návrh: Návrh plánované výstavby projektu Nagano Park
Současný stav Nákladového nádraží Žižkov
Současný stav Nákladového nádraží Žižkov
Současný stav Nákladového nádraží Žižkov
Současný stav Nákladového nádraží Žižkov
Současný stav Nákladového nádraží Žižkov
Současný stav Nákladového nádraží Žižkov
Rokm1936 a skladování obilí. Všechna patra skladišť protínají polygonální sloupy nesoucí tzv. hřibové stopy [N3] s vysokou nosností. Skladiště mají přirozené osvětlení i větrání a některé oddíly se v zimě daly temperovat ústředním topením.
Rok 1936 a obsluhování ramp. Kratší skladišťní křídlo sloužilo k podeji zboží na dráhu a delší k jeho výdeji z dráhy. Rampy umožňovaly přeložení zboží z vlaků na nákladní auta, přičemž systém vnitřních tunelů umožňoval zboží uskladněné ve vyšších patrech vypravit bez ohledu na provoz v přízemí, které obsluhovaly výhradně státní dráhy.
Rok 1936 a fotografie nakládání zboží do vlaku. Nákladové nádraží Žižkov sloužilo primárně k dopravě a uskladnění potravin. Pro překládku zboží z vlaků sloužil prostřední perón napojený na systém nákladních výtahů a lávek ke skladištím. Skladištní suterény se využívaly jako chladírny ovoce, zeleniny, másla a vajec, ale rovněž vína a likérů. A vyráběl se zde i led. Přes počáteční nedůvěru potenciálních zájemců, byla všechna skladiště do podzimu 1936 obsazena.
Rok 1937 a fotografie Františka Illeka. Skladišťní budovy byly z důvodu protipožární ochrany rozděleny výtahovými šachtami, jejichž vertikály zvýrazňují prosklená schodiště. Horizontalitu objektu zase podporují úzká dělená okna samotných skladů a vysoká obslužná rampa obložená kabřincem a před deštěm chráněná prosklenými stříškami.
Rok 1989 a fotografie Kamila Warthy. Význam nádraží postupně upadal, například zřízením potravinového skladiště ve Strašnicích v roce 1966 nebo nárůstem kamionové dopravy. České dráhy zde ukončily provoz v roce 2002 a kontejnerové překladiště v roce 2015. Po neúspěšné snaze prohlásit nádraží technickou památkou v roce 2003 se o deset let později zápis na seznam kulturních památek podařil.