Specialista mise Artemis II a astronaut Kanadské vesmírné agentury (CSA) Jeremy Hansen si během pátého dne letu a před průletem posádky kolem Měsíce 6. dubna 2026 užívá holení uvnitř kosmické lodi Orion.| Zdroj: NASA Pohled na Zemi, který pořídil astronaut NASA a velitel mise Artemis II Reid Wiseman z jednoho ze čtyř oken kosmické lodi Orion po dokončení manévru translunární injekce 2. dubna 2026.| Zdroj: NASA Astronaut NASA a velitel mise Artemis II Reid Wiseman pořídil tento snímek Země z okna kosmické lodi Orion 2. dubna 2026 po dokončení manévru translunární injekce.| Zdroj: NASA Posádka mise Artemis II je druhý den letu na cestě k Měsíci. Tento snímek zachycuje kosmickou lovn Orion s Měsícem v dálce, jak jej pořídila kamera umístěná na konci jednoho z křídel jejích solárních panelů.| Zdroj: NASA Astronautka NASA Christina Kochová je ve ztemnělé kabině kosmické lodi Orion během třetího dne mise Artemis II osvětlena jen světlem obrazovky. Vpravo od středu snímku je z profilu vidět astronaut Kanadské vesmírné agentury (CSA) Jeremy Hansen, jak se dívá z jednoho z oken Orionu. Světla jsou zhasnutá, aby se v oknech netvořily odlesky.| Zdroj: NASA Pohled na přivrácenou stranu Měsíce, tedy tu, kterou ze Země vidíme stále. Na levém okraji je patrná i část odvrácené strany, hned za tmavou oblastí pánve Orientale, což je téměř 600 mil široký kráter zasahující na přivrácenou i odvrácenou stranu Měsíce a ze Země je viditelný jen částečně.| Zdroj: NASA Tenký srpek zářící v temnotě vesmíru. Sluneční světlo obkresluje křivky oceánu a oblačnosti, zatímco zbytek planety se ztrácí ve stínu.| Zdroj: NASA Astronautka NASA a specialistka mise Artemis II Christina Kochová, zachycená zde čtvrtý den mise, se po dokončení aerobního cvičení na setrvačníkovém zařízení připravuje na aktivity spojené s průletem kolem Měsíce.| Zdroj: NASA Před spaním v pátém dni letu pořídila posádka mise Artemis II ještě jednu fotografii Měsíce, který se v okně kosmické lodi Orion zdál být už velmi blízko. Orion a čtveřice astronautů na palubě vstoupili 6. dubna v 0:37 východoamerického letního času do sféry gravitačního vlivu Měsíce, tedy na samém konci pátého dne mise. V tu chvíli začala na kosmickou loď působit gravitace Měsíce silněji než gravitace Země. Největšího přiblížení k Měsíci dosáhne Artemis II v šestém dni letu, kdy obletí jeho odvrácenou stranu a poté zahájí cestu zpět k Zemi. Přibližně hodinu po vstupu do měsíční sféry vlivu uvedla specialistka mise Artemis II Christina Kochová: „Teď už padáme k Měsíci, místo abychom stoupali pryč od Země. Je to úžasný milník!“| Zdroj: NASA Na tomto plně osvětleném záběru Měsíce je vpravo vidět jeho přivrácená strana, tedy polokoule, kterou pozorujeme ze Země. Poznat ji lze podle tmavých skvrn pokrývajících povrch. Jde o dávné lávové proudy z raného období historie Měsíce, kdy byl vulkanicky aktivní. Velký kráter západně od těchto lávových polí je pánev Orientale, tedy kráter o šířce téměř 600 mil, který zasahuje na přivrácenou i odvrácenou stranu Měsíce. Levá polovina pánve Orientale není ze Země viditelná, na tomto snímku však máme kráter zachycený celý. Vše vlevo od kráteru už tvoří odvrácená strana, tedy polokoule, kterou ze Země nevidíme, protože Měsíc se otáčí kolem své osy stejnou rychlostí, jakou obíhá kolem Země.| Zdroj: NASA Pilot mise Artemis II a astronaut NASA Victor Glover se dívá z jednoho z oken kosmické lodi Orion zpět na Zemi před průletem posádky kolem Měsíce 6. dubna 2026.| Zdroj: NASA Specialistka mise Artemis II a astronautka NASA Christina Kochová se dívá z jednoho z oken kosmické lodi Orion zpět na Zemi před průletem posádky kolem Měsíce 6. dubna 2026.| Zdroj: NASA Velitel mise Artemis II a astronaut NASA Reid Wiseman se dívá z jednoho z hlavních oken kabiny kosmické lodi Orion na Měsíc před průletem posádky kolem něj 6. dubna 2026.| Zdroj: NASA Na tomto záběru Měsíce je v horní polovině měsíčního disku vidět jeho přivrácená strana, tedy polokoule, kterou pozorujeme ze Země. Poznat ji lze podle tmavých skvrn. Jde o dávné lávové proudy z raného období historie Měsíce, kdy byl vulkanicky aktivní. Velký kráter, který se nachází pod těmito lávovými poli a má tmavý střed, je pánev Orientale, tedy kráter o šířce téměř 600 mil, který zasahuje na přivrácenou i odvrácenou stranu Měsíce a ze Země je částečně viditelný při jeho okraji. Na tomto snímku však máme kráter zachycený celý. Vše pod kráterem už tvoří odvrácená strana, tedy polokoule, kterou ze Země nevidíme, protože Měsíc se otáčí kolem své osy stejnou rychlostí, jakou obíhá kolem Země.| Zdroj: NASA Specialista mise Artemis II a astronaut Kanadské vesmírné agentury (CSA) Jeremy Hansen se dívá z jednoho z oken kosmické lodi Orion zpět na Zemi před průletem posádky kolem Měsíce 6. dubna 2026.| Zdroj: NASA Spací pytle členů posádky mise Artemis II osvětlené uvnitř kosmické lodi Orion během pátého dne letu a před průletem posádky kolem Měsíce 6. dubna 2026.| Zdroj: NASA Na této fotografii, kterou přes okno kosmické lodi Orion pořídil člen posádky mise Artemis II, je proti černi vesmíru osvětlený úzký srpek Země.| Zdroj: NASA Na této fotografii, kterou přes okno kosmické lodi Orion pořídil člen posádky mise Artemis II, je Země osvětlená proti černi vesmíru.| Zdroj: NASA Při pohledu z jednoho ze čtyř oken kosmické lodi Orion poblíž palubní obrazovky je Země na pozadí černi vesmíru osvětlena slunečním světlem a s tím, jak se posádka přibližuje k Měsíci, se zdá stále menší. Tento snímek pořídil člen posádky mise Artemis II čtvrtý den letu.| Zdroj: NASA Astronaut NASA a velitel mise Artemis II Reid Wiseman se dívá z jednoho z hlavních oken kabiny kosmické lodi Orion zpět na Zemi, zatímco posádka letí k Měsíci.| Zdroj: NASA Astronaut NASA a velitel mise Artemis II Reid Wiseman se dívá z jednoho z oken kabiny kosmické lodi Orion zpět na Zemi, zatímco posádka míří k Měsíci.| Zdroj: NASA Astronautka NASA a specialistka mise Artemis II Christina Kochová se dívá z jednoho z hlavních oken kabiny kosmické lodi Orion zpět na Zemi, zatímco posádka míří k Měsíci.| Zdroj: NASA Astronaut Kanadské vesmírné agentury (CSA) Jeremy Hansen – uprostřed snímku – se třetí den mise Artemis II agentury NASA dívá z okna kosmické lodi Orion. Ovládací prvky nad sedadly velitele a pilota jsou v popředí osvětlené, jinak je však kabina ztemněná, aby se v oknech netvořily nežádoucí odlesky.| Zdroj: NASA Kosmická loď Orion pořídila toto detailní selfie ve vesmíru kamerou umístěnou na jednom z křídel svých solárních panelů během rutinní vnější kontroly plavidla druhý den mise Artemis II.| Zdroj: NASA Pohled na Zemi zezadu osvětlenou Sluncem, který pořídil astronaut NASA a velitel mise Artemis II Reid Wiseman z jednoho z oken kosmické lodi Orion po dokončení manévru, který loď navedl na trajektorii k Měsíci, 2. dubna 2026.| Zdroj: NASA Pohled z okna kosmické lodi Orion na úzký srpek Země osvětlený proti černi vesmíru. Tento snímek pořídil člen posádky mise Artemis II třetí den letu.| Zdroj: NASA Na této fotografii, kterou přes okno kosmické lodi Orion pořídil člen posádky mise Artemis II třetí den letu, je proti černi vesmíru osvětlený úzký srpek Země.| Zdroj: NASA Pohled na Zemi, který pořídil astronaut NASA a velitel mise Artemis II Reid Wiseman z jednoho ze čtyř hlavních oken kosmické lodi Orion po dokončení manévru, který loď navedl na trajektorii k Měsíci, 2. dubna 2026.| Zdroj: NASA Posádka mise Artemis II je druhý den letu na cestě k Měsíci. Tento snímek zachycuje kosmickou loď Orion s Měsícem v dálce, jak jej pořídila kamera umístěná na konci jednoho z křídel jejích solárních panelů.| Zdroj: NASA Posádka mise Artemis II pořídila tento snímek čtvrtý den své cesty k Měsíci. Měsíc je na něm orientován tak, že nahoře je jižní pól, a posádka už začíná vidět části jeho odvrácené strany. Pánev Orientale se na tomto záběru nachází na pravém okraji měsíčního disku. Mise Artemis II je první v historii, která uvidí tuto pánev v celém rozsahu. Posádka Artemis II bude Orientale pozorovat z více úhlů při přibližování k Měsíci i během průletu kolem něj. Orientale je učebnicovým příkladem víceprstencové impaktní pánve, která slouží jako základ pro srovnávání dalších impaktních kráterů na kamenných světech od Merkuru po Pluto.| Zdroj: NASA
