Do Česka se postupně vracejí také rysové. Trvale se usídlili hlavně na Šumavě a v Novohradských horách, menší populace žije také v Beskydech.| Zdroj: Šelmy.cz - Karel Brož Brzy po revoluci vznikl zákon o ochraně přírody a krajiny. „Už v roce 1992 se podařilo nastavit klíčová legislativní pravidla pro ochranu tuzemské přírody a krajiny, která jsou srovnatelná s vyspělými státy,“ hodnotí význam normy Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.| Zdroj: Michael Tomeš/E15 V roce 1990 vzniklo samostatné ministerstvo životního prostředí. Prvním ministrem samostatné instituce byl ekolog Bedřich Moldan.| Zdroj: Anna Vacková, E15 Před sametovou revolucí byl na českém území jediný národní park, dnes jsou čtyři. Jako první porevoluční vznikl v roce 1991 Národní Park Šumava, největší v Česku.| Zdroj: profimedia.cz Na Šumavě žijí desítky ohrožených druhů rostlin a živočichů. Některé druhy hmyzu se nevyskytují nikde jinde na světě než v šumavských mokřadech. Na snímku Chalupská slať.| Zdroj: Richenza/Wikipedia Jen několik měsíců po šumavském parku vzniká Národní park Podyjí, naopak nejmenší v Česku.| Zdroj: Joadl/Wikipedia Převážnou většinu parku tvoří lesy, roste zde mnoho vzácných dřevin.| Zdroj: profimedia.cz Trojici nových národních parků doplnil s několikaletým odstupem NP České Švýcarsko. Symbolem parku je Pravčická brána.| Zdroj: profimedia.cz Hlavním předmětem ochrany jsou unikátní pískovcové útvary. Žije zde také největší populace sokola stěhovavého ve střední Evropě.| Zdroj: NP České Švýcarsko Po roce 1989 se prakticky ve všech ukazatelích zlepšila kvalita povrchových vod. Pomohla především regulace vypouštění škodlivin z průmyslových podniků do řek a budování čistíren odpadních vod. Snímky jako tento u výpustu závodu Spolchemie z roku 1994 se staly minulostí.| Zdroj: Greenpeace - Paul Langrock Díky výstavbě čističek odpadních vod praktiky v každé větší obci se dnes lze bez obav koupat v podstatě v jakékoliv řece, včetně Labe.| Zdroj: profimedia.cz Čistší řeky znamenají, že se do nich vracejí původní a dříve vymizelé druhy. Třeba lososi obecní, které do přírody začala vypouštět mimo jiné Správa Národního parku České Švýcarsko.| Zdroj: NP České Švýcarsko V letech 1992 až 1998 proběhlo masivní odsiřování a odprášení uhelných elektráren a velkých průmyslových podniků. Krušné hory – symbol zkázy způsobené kyselými dešti – tak dnes vypadají nesrovnatelně lépe než na archivním snímku z roku 1997.| Zdroj: Greenpeace - Paul Langrock Stát zmapoval historické ekologické zátěže a postupně pracuje na jejich sanaci. Na snímku bývalá chemická úpravna uranové rudy MAPE Mydlovary. Dnes jsou již odkalovací nádrže zasypány zemí, byť má tento postup řadu kritiků.| Zdroj: Greenpeace - Claudia Ott Natura 2000. Členské země EU spolu vytvářejí chráněná území významná pro zachování celoevropského přírodního dědictví. V Česku jsou dnes takových území stovky a odborníci jednoznačně vyzdvihují jejich přínos. Na snímku Krásenské rašeliniště ve Slavkovském lese.| Zdroj: Lubor Ferenci/Wikipedia Česko je jedním z prvních signatářů Stockholmské úmluvy z roku 2001 zakazující používání některých pesticidů v zemědělství a omezující využívání některých dalších. Profitují z toho mimo jiné včely.| Zdroj: Michael Tomeš, E15 Česko se po revoluci připojila i k řadě dalších mezinárodních smluv. Například k Ramsarské úmluvě o ochraně mokřadů Česko přistoupilo v roce 1990. Na jejím základě začalo chránit 14 významných lokalit, mezi nimi i lužní lesy Litovelského Pomoraví.| Zdroj: Dr. Killer/Wikipedia Díky přísné ochraně v Česku i v celé Evropě se do tuzemské přírody vracejí velké šelmy. Vlci se od roku 2014 rozmnožují v CHKO Kokořínsko – Máchův kraj, trvale se usazují i na dalších místech, hlavně v pohraničí. Vlk přispívá k regulaci stavů divoce žijících velkých kopytníků, kteří jsou přemnoženi a způsobují miliardové škody na lesních porostech a zemědělských plodinách.| Zdroj: Šelmy.cz - Karel Brož Medvědi se do Česka vracejí už od 70. let, přicházejí hlavně ze Slovenska. Jejich populace ale zatím zůstává omezená na česko-slovenské pomezí.| Zdroj: Šelmy.cz - Karel Brož Do Česka se také pomalu vrací kočka divoká, která byla u nás vyhubena na přelomu 18. a 19. století. Zatím jde ale pravděpodobně o jednotlivce, kteří k nám přijdou ze zahraničí.| Zdroj: NP Šumava V české přírodě se také začíná po staletích vyskytovat los evropský. Poslední los byl na českém území podle některých pramenů už v roce 1570. V roce 1957, téměř po 400 letech, byl v severních Čechách nedaleko Ústí nad Labem zaznamenán výskyt mladého migrujícího samce z Polska. Nyní se v Česku drží malá populace v jižních Čechách.| Zdroj: ČEskákrajina.cz - Jiří Bohdal Ne vše se v uplynulých třech dekádách podařilo. Dlouhodobě neúspěšná je například snaha o založení národního parku na Křivoklátsku, kterému se brání kraj i obce.| Zdroj: Faragas/Wikipedia Zemědělci stále hospodaří na velkých plochách. Jednotvárné lány obhospodařované těžkou mechanizací škodí hlavně hmyzu a ptákům.| Zdroj: Tomeš Michael / E15 Za třicet let se také příliš nezměnilo v druhové skladbě hospodářských lesů. Ty jsou tak stále málo odolné vůči nepříznivým podmínkám, ať už jde o napadení kůrovcem nebo stále častější a delší období sucha.| Zdroj: ČTK V povrchových vodách se objevují nové, méně viditelné zdroje znečistění - léky, látky narušující funkci hormonů, kosmetika, mikroplasty a další.| Zdroj: Anna Vacková, E15 Ani sanace starých ekologických zátěží nepostupují tak rychle, jak by si mnozí představovali. Z tisíců známých lokalit jich zatím úpravou prošly jen stovky. Příkladem může být bývalý vojenský výcvikový prostor Ralsko.| Zdroj: Ministerstvo životního prostředí
