Hlavní secesní budova byla v roce 2001 prohlášena kulturní památkou.| Zdroj: Michaela Szkanderová Nádraží Vyšehrad, secesní nádraží bylo uvedeno do provozu v prvních letech dvacátého století.| Zdroj: Michaela Szkanderová V roce 1960 přestalo nádraží sloužit jako železniční stanice, nově se jednalo o výhybnu.| Zdroj: profimedia Autor secesní dvoupatrové nádražní budovy není známý, ale předpokládá se, že jím byl Antonín Balšánek| Zdroj: Michaela Szkanderová V budově je bývalá dopravní kancelář, technologická zařízení a byty.| Zdroj: Szkanderová Michaela Kancelář výpravčího byla v pohledu z ulice v 1. patře, v pohledu z nástupiště v přízemí.| Zdroj: Szkanderová Michaela V 80. letech byla opravena střecha. Rekonstrukce se ale nezdařila a voda poškodila fasádu.| Zdroj: Michaela Szkanderová Nádraží Vyšehrad, secesní nádraží bylo uvedeno do provozu v prvních letech dvacátého století.| Zdroj: Michaela Szkanderová V roce 2000 byly celkové náklady na opravdu odhadnuty na částku 20 milionů korun.| Zdroj: Szkanderová Michaela Obnovení původní funkce není možné, protože moderní normy neumožňují umístit nádraží v zatáčce.| Zdroj: Szkanderová Michaela Město místo toho plánuje vlakovou zastávku na Výtoni.| Zdroj: Szkanderová Michaela Nádraží Vyšehrad, secesní nádraží bylo uvedeno do provozu v prvních letech dvacátého století.| Zdroj: Michaela Szkanderová V roce 2014 byla ve výhybně provedena rekonstrukce zabezpečovacího zařízení, které je nyní ovládáno dálkově.| Zdroj: Szkanderová Michaela Jestli město secesní budovu koupí a za kolik to bude, se nyní jedná. Zahraniční vlastník památkově chráněné budovy za ni požaduje 117 milionů korun, magistrát je ochotný za historické nádraží zaplatit asi 67 milionů korun.| Zdroj: Szkanderová Michaela Diskutuje se i o možnosti vyvlastnění. K tomu by mohlo dojít v případě, že se Praha nedohodne na ceně s majitelem nemovitosti. Důvodem k vyvlastnění je podle radních to, že se současný majitel o památku nestará.| Zdroj: Szkanderová Michaela
