Ve sporu o přídavky na děti jde o miliardy a desetitisíce nových příjemců

4/6
Přehled fotografií
Zavřít
  • Ministryně práce a sociálních věci Jana Maláčová (ČSSD) původně navrhovala vyšší koeficient v rozmezí 3,4 až 3,6, který by však byl ještě nákladnější. Výdaje by se ztrojnásobily a přesáhly sedm miliard korun.
    Ministryně práce a sociálních věci Jana Maláčová (ČSSD) původně navrhovala vyšší koeficient v rozmezí 3,4 až 3,6, který by však byl ještě nákladnější. Výdaje by se ztrojnásobily a přesáhly sedm miliard korun.| Zdroj: ČTK
  • Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) by pomáhala rodinám s dětmi s příjmy do 2,7 násobku životního minima.
    Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) by pomáhala rodinám s dětmi s příjmy do 2,7 násobku životního minima.| Zdroj: ČTK
  • „Stojím za koeficientem 2,7, který máme ve všech sociálních zákonech,“ míní šéfka státní pokladny.
    „Stojím za koeficientem 2,7, který máme ve všech sociálních zákonech,“ míní šéfka státní pokladny.| Zdroj: ČTK
  • Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) prosazuje pro zvýšení přídavků na děti limit rovnající se alespoň trojnásobku minima.
    Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) prosazuje pro zvýšení přídavků na děti limit rovnající se alespoň trojnásobku minima.| Zdroj: čtk
  • Přídavky nyní činí pro děti do šesti let 500 korun měsíčně, pro děti od šesti do patnácti let 610 korun a pro studenty od patnácti do šestadvaceti let 700 korun. V rodinách, kde alespoň jeden z rodičů pracuje, podniká, je na rodičovské, nemocenské, ošetřovném či v důchodu, je dávka o tři sta korun vyšší. (ilustrační foto)
    Přídavky nyní činí pro děti do šesti let 500 korun měsíčně, pro děti od šesti do patnácti let 610 korun a pro studenty od patnácti do šestadvaceti let 700 korun. V rodinách, kde alespoň jeden z rodičů pracuje, podniká, je na rodičovské, nemocenské, ošetřovném či v důchodu, je dávka o tři sta korun vyšší. (ilustrační foto)| Zdroj: istock.com
  • Varianty zvýšení přídavků na děti a dopady na státní rozpočet
    Varianty zvýšení přídavků na děti a dopady na státní rozpočet| Zdroj: deník E15
Ministryně práce a sociálních věci Jana Maláčová (ČSSD) původně navrhovala vyšší koeficient v rozmezí 3,4 až 3,6, který by však byl ještě nákladnější. Výdaje by se ztrojnásobily a přesáhly sedm miliard korun.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) by pomáhala rodinám s dětmi s příjmy do 2,7 násobku životního minima.
„Stojím za koeficientem 2,7, který máme ve všech sociálních zákonech,“ míní šéfka státní pokladny.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) prosazuje pro zvýšení přídavků na děti limit rovnající se alespoň trojnásobku minima.
Přídavky nyní činí pro děti do šesti let 500 korun měsíčně, pro děti od šesti do patnácti let 610 korun a pro studenty od patnácti do šestadvaceti let 700 korun. V rodinách, kde alespoň jeden z rodičů pracuje, podniká, je na rodičovské, nemocenské, ošetřovném či v důchodu, je dávka o tři sta korun vyšší. (ilustrační foto)
Varianty zvýšení přídavků na děti a dopady na státní rozpočet