Přes půl roku vláda slibuje, že od začátku ledna zvýší přídavky na děti o šestadvacet procent, tedy o 130 až 180 korun měsíčně. Částky by určoval jako doposud věk dítěte. Místo dohody se však ve finále střetla ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se šéfkou rezortu práce a sociálních věcí Janou Maláčovou (ČSSD) o to, kolik rodin by na pomoc dosáhlo. Maláčová chce, aby dávky nově pobíralo o polovinu více dětí než nynějších asi čtvrt milionu. Změna začne platit pravděpodobně až od dubna.
Zatímco Schillerová by pomáhala rodinám s dětmi s příjmy do 2,7násobku životního minima, Maláčová prosazuje limit rovnající se alespoň trojnásobku minima. Původně navrhovala vyšší koeficient v rozmezí 3,4 až 3,6, který by však byl ještě nákladnější. Výdaje by se oproti současnosti ztrojnásobily a přesáhly by sedm miliard korun.
„Nemělo by se to zdržovat. Stojím za koeficientem 2,7, který máme ve všech sociálních zákonech,“ míní šéfka státní pokladny.
„Vzhledem k tomu, jak v minulých letech rostly mzdy, se z přídavků na děti staly chudinské dávky. Koeficient se musí zvýšit,“ oponuje ministryně práce.
Maláčová spolu s předsedou ČSSD Janem Hamáčkem tvrdí, že s koeficientem 3,0 souhlasil minulý týden také premiér Andrej Babiš (ANO). „Neříkám, že jsme tu dohodu uzavřeli krví, ale když jsme spolu mluvili na Úřadu vlády, shodli jsme se, že koeficient 3,0 by byl řešením,“ řekl Hamáček. Babiš se ke sporu zatím nevyjádřil.
Na přídavky má nárok asi 240 tisíc dětí z domácností, jejichž příjmy nepřekračují 2,7násobek životního minima. Pokud by se koeficient zvýšil na 3,0, finanční podporu by podle propočtů rezortu práce získalo dalších 100 tisíc dětí.
Varianta, kterou prosazuje Maláčová, by stála 1,7 miliardy korun ročně navíc. Návrh Schillerové by byl asi o půl miliardy úspornější. V posledních letech vyplácel stát na těchto dávkách 2,3 miliardy ročně.
Kvůli zvýšení přídavků je nutná změna zákona, kterou vláda chtěla projednat v Poslanecké sněmovně ve stavu legislativní nouze. Opozice se záměrem souhlasí, přestože stejně jako Schillerová není nakloněna rozšiřování okruhu rodin s dětmi, které by na přídavky dosáhly.
„Nejvíce bychom měli motivovat pracující nízkopříjmové lidi k tomu, aby se snažili udržet si zaměstnání a měli vyšší přídavky na děti,“ uvedla místopředsedkyně poslaneckého klubu KSČM Hana Aulická Jírovcová.
„S valorizací o šestadvacet procent souhlasíme. Dlouhodobě by přídavky na děti měly být navázány na podobné schéma jako například důchody a růst automaticky,“ řekl místopředseda Pirátů Mikuláš Ferjenčík.
Přídavky nyní činí pro děti do šesti let 500 korun měsíčně, pro děti od šesti do patnácti let 610 korun a pro studenty od patnácti do šestadvaceti let 700 korun. V rodinách, kde aspoň jeden z rodičů pracuje, podniká, je na rodičovské, nemocenské, ošetřovném či v důchodu, je dávka o tři sta korun vyšší.
Zvýšení přídavků doporučovali někteří odborníci už na jaře jako pomoc rodinám s nižším příjmem v koronavirové krizi. Vláda o záměru začala hovořit v červnu.
