Írán, to nejsou jen zamračené ženy zahalené v černých hidžábech od hlavy po paty. Dívky nosí šátek jako módní doplněk a nebojí se odhalit i vlasy. V posledních letech už náboženská policie nebdí nad počestností žen tak pozorně jako za časů Ájatolláha Chomejního|
Zdroj: Tomas Hlavac
Odluka státu a náboženství je v Íránu nepředstavitelná. Fakt, že stát řídí náboženské autority, není v rozporu s hlubokou vírou běžných Íránců. Islám pro ně představuje pevné ukotvení duchovní i tělesné stránky v nejisté pozemské existenci|
Zdroj: Tomas Hlavac
Mešity nejsou jen místem konání modliteb, ale i oázami klidu v hektickém ruchu města. Každý se může kdykoli zastavit, osvěžit se chladnou vodou z fontány a odpočinout si ve stínu masivních zdí|
Zdroj: Tomas Hlavac
Nejběžnějším dopravním prostředkem v Íránu je motocykl s kubaturou 150 cm3. Jednoduchá konstrukce, nízká spotřeba, smrad a hluk jsou poznávacím znamením obskurních městských značek. Nikdo kromě turistů se nediví, že na chodníku má přednost motocykl|
Zdroj: Tomas Hlavac
Stejně jako jinde ve světě i Írán ovládly
mobilní telefony. Ceny jsou dostupné i pro
nejchudší. SMS stojí zhruba 30 haléřů,
minuta hovoru okolo 20 haléřů. Íránci jsou
silně rodinně založení, a tak není výjimečné neustálé telefonování se široce rozvětvenou
rodinou. Je to také jedna z mála možností
otevřené komunikace s opačným pohlavím|
Zdroj: Tomas Hlavac
Je to paradox, ale památky, muzea a sbírky
umění navštěvují nejvíce Íránci. V zemi na rozdíl
od okolních států existuje silné povědomí
o historii a hrdost na vlastní kulturu. K národní památce Persepolis tak míří davy návštěvníků
a školních výletů|
Zdroj: Tomas Hlavac
Perské mešity mají osobitý tvar rozpoznatelný v celém islámském světě. Rozvoj islámu a růst jeho vlivu daly impulz k vývoji nádherné sakrální architektury, svou kvalitou i propracovaností srovnatelné s křesťanskými katedrálami|
Zdroj: Tomas Hlavac