Írán, to nejsou jen zamračené ženy zahalené v černých hidžábech od hlavy po paty. Dívky nosí šátek jako módní doplněk a nebojí se odhalit i vlasy. V posledních letech už náboženská policie nebdí nad počestností žen tak pozorně jako za časů Ájatolláha Chomejního| Zdroj: Tomas Hlavac Odluka státu a náboženství je v Íránu nepředstavitelná. Fakt, že stát řídí náboženské autority, není v rozporu s hlubokou vírou běžných Íránců. Islám pro ně představuje pevné ukotvení duchovní i tělesné stránky v nejisté pozemské existenci| Zdroj: Tomas Hlavac Mešity nejsou jen místem konání modliteb, ale i oázami klidu v hektickém ruchu města. Každý se může kdykoli zastavit, osvěžit se chladnou vodou z fontány a odpočinout si ve stínu masivních zdí| Zdroj: Tomas Hlavac Nejběžnějším dopravním prostředkem v Íránu je motocykl s kubaturou 150 cm3. Jednoduchá konstrukce, nízká spotřeba, smrad a hluk jsou poznávacím znamením obskurních městských značek. Nikdo kromě turistů se nediví, že na chodníku má přednost motocykl| Zdroj: Tomas Hlavac Stejně jako jinde ve světě i Írán ovládly mobilní telefony. Ceny jsou dostupné i pro nejchudší. SMS stojí zhruba 30 haléřů, minuta hovoru okolo 20 haléřů. Íránci jsou silně rodinně založení, a tak není výjimečné neustálé telefonování se široce rozvětvenou rodinou. Je to také jedna z mála možností otevřené komunikace s opačným pohlavím| Zdroj: Tomas Hlavac Je to paradox, ale památky, muzea a sbírky umění navštěvují nejvíce Íránci. V zemi na rozdíl od okolních států existuje silné povědomí o historii a hrdost na vlastní kulturu. K národní památce Persepolis tak míří davy návštěvníků a školních výletů| Zdroj: Tomas Hlavac Perské mešity mají osobitý tvar rozpoznatelný v celém islámském světě. Rozvoj islámu a růst jeho vlivu daly impulz k vývoji nádherné sakrální architektury, svou kvalitou i propracovaností srovnatelné s křesťanskými katedrálami| Zdroj: Tomas Hlavac
