Požár rychle zachvátil záď stroje, která začala nekontrolovatelně klesat k zemi ocasem napřed. Ještě než Hindenburg dopadl na přistávací plochu, byl už celý v plamenech.| Zdroj: profimedia.cz Stavba vzducholodi LZ 129 byla zahájena na podzim roku 1931. Obrovský stříbřitý doutník se k prvnímu testovacímu letu vznesl počátkem března 1936, načež byl slavnostně předán do služby u společnosti Deutsche Zeppelin-Reederei.| Zdroj: profimedia.cz Po úvodním turné po německé obloze, které mimochodem skvěle posloužilo nacistické propagandě, se Hindeburg koncem března 1936 vydal na svůj první transatlantický let.| Zdroj: profimedia.cz Přestože kostru vzducholodi vyrobila společnost Luftschiffbau Zeppelin z mimořádně lehké slitiny hliníku, bylo třeba bezmála 200 tisíc metrů krychlových nosného plynu, aby se dvousettunový obr udržel ve vzduchu. Původně se počítalo s tím, že k tomuto účelu poslouží hélium; kvůli americkému embargu ale musel být tento vzácný plyn nahrazen výbušným vodíkem.| Zdroj: profimedia.cz Vzducholoď nesla jméno zesnulého říšského prezidenta Paula von Hindenburga.| Zdroj: profimedia.cz V trupu o průměru 41 metrů byly ve dvou podlažích umístěny kabiny cestujících, kteří měli k dispozici mimo jiné sprchy, společnou jídelnu, promenádu a poněkud překvapivě i kuřácký salon.| Zdroj: profimedia.cz Hindeburg překonával svými parametry vše, co bylo do té doby v oblasti letecké techniky vyrobeno.| Zdroj: profimedia.cz Přestože cena letenka byla enormní, přepravila vzducholoď během prvního roku ve službě 1600 osob. Až do osudného neštěstí nalétal Hindenburg zhruba 337.000 kilometrů, tedy skoro 8,5násobek obvodu Země.| Zdroj: profimedia.cz Hindenburg pluje nad New Yorkem.| Zdroj: profimedia.cz Co se 6. května 1937 na letecké základně v americkém Lakehurstu stalo, je poměrně dobře zdokumentováno díky řadě očitých svědků a filmovému štábu, který přistání natáčel. V okamžiku, kdy se vzducholoď v malé výšce přibližovala ke kotevnímu stožáru, vyšlehl v zadní části trupu plamen.| Zdroj: profimedia.cz V ohni přišlo o život 13 cestujících, 22 členů posádky a jeden člen pozemního personálu. Jako zázrakem nehodu přežilo 62 osob, jež se v době nehody nacházely na palubě.| Zdroj: profimedia.cz Přesná příčina neštěstí je dodnes předmětem dohadů. Jak už to u podobných katastrof bývá, objevila se záhy teorie o spiknutí, jehož cílem bylo ranit německou hrdost. Důkazy pro toto tvrzení však nejsou příliš přesvědčivé, což platí i pro hypotézu, že vzducholoď zapálil úder blesku.| Zdroj: profimedia.cz Jako nejpravděpodobnější viník se proto jeví výboj statické elektřiny mezi kostrou a obalem vzducholodi. Tomuto scénáři nasvědčuje fakt, že požár vypukl bezprostředně poté, co se kotevní lana dotkla země.| Zdroj: profimedia.cz Pokud totiž byla lana po předchozím letu navlhlá, mohla zafungovat jako vodič, jehož prostřednictvím došlo k uzemnění vnitřní kovové konstrukce vzducholodi. Mezi ní a statickou elektřinou nabitým obalem stroje by v takovém případě přeskočila jiskra, která mohla přivést k explozi unikající vodík, případně zapálit vnější plášť vzducholodi.| Zdroj: profimedia.cz Katastrofa LZ 129 oblétla ve formě fotografií a filmových záběrů celý svět. Zkáza "Titanicu nebes", jenž byl považován za vrcholné technické dílo své doby, předznamenala konec éry vzducholodí.| Zdroj: profimedia.cz Němci ještě dokončili dvojče Hindenburgu pojmenované Graf Zeppelin II a rozestavěli stroj s označením LZ 131. Po vypuknutí druhé světové války však velitel Luftwaffe Hermann Göring nechal vzducholodě sešrotovat, přičemž hliník z jejich konstrukce byl, jak symbolické, použít na výrobu letadel.| Zdroj: profimedia.cz
