Vizualizace pohybu družice Chandrayaan-1 kolem měsíce. Fialový kruh má průměr 200 km a odpovídá síle vyslaného radarového paprsku. V grafu je vidět silná změna, když se paprsek odrazil od kovového těla družice.| Zdroj: NASA Průchod ztracené družice kolem měsíčního jižního pólu.| Zdroj: NASA Signál vyslal radar DSS-14 v Kalifornii. Je známý jako „marsovská anténa“, protože v roce 1966 zachytil signály družice Mariner 4, která se jako první dostala k Marsu.| Zdroj: NASA Přijímající radar Green Bank Telescope stojí ve Virginii od roku 2000.| Zdroj: NASA Je to největší plně řiditelný radar na světě. Ze své pozice se dokáže rozhlížet po 85 % oblohy.| Zdroj: NASA LRO posílá na Zemi snímky Měsíce. Tohle je jeho strana, kterou vidíme i z naší planety.| Zdroj: NASA Krásně plastickou fotografii vrcholku v kráteru Tycho pořídila také družice LRO.| Zdroj: NASA O družici LRO na oběžné dráze Měsíce NASA věděla. Při sledování se stačilo zaměřit na místo, kde měla být... a taky tam byla.| Zdroj: NASA Fotografii družice Čandraján 1 (Měsíční loď) nemáme, tak alespoň její schema. Indie ji vypustila v říjnu 2008. O měsíc později se z ní oddělil modul, který dopadl na měsíční povrch.| Zdroj: NASA
