Vzducholoď Hindenburg: Technologická chlouba Německa shořela před 80 lety
5
/
24
Přehled fotografií
Zavřít
Slavná vzducholoď Zeppelin LZ 129 „Hindenburg“ byla největším létajícím strojem všech dob. Před 80 lety ji však postihla ničivá tragédie, které ukončila i celou éru vzducholodí. Připomeňte si příběh Hindenburgu v komentované galerii dobových fotografií.
|
Zdroj: Profimedia.cz
Vzducholoď LZ-129 Hindenburg byla roce 1935 zkonsturována společností Luftschiffbau Zeppelin. Celkové náklady se vyšplhaly na částku 500 000 tehdejších liber.
|
Zdroj: Bundesarchiv , CC BY-SA 3.0 de
Konstrukce byla z hliníkové slitiny (dural), plášť z impregnované bavlny nastříkané hliníkovým práškem. Celková délka činila 245 m, průměr 41 m. O pohon se starala čtveřice dieselových motorů Mercedes-Benz, která poháněla tlačné vrtule po stranách.
|
Zdroj: brett jordan, CC BY 2.0
Vzducholoď nesla jméno říšského prezidenta Paula von Hindenburg a společně se svou sesterskou lodí LZ-130 Graf Zeppelin II je největším doposud vyrobeným létajícím strojem.
|
Zdroj: archiv
Pro srovnání - současné největší dopravní letadlo Airbus A380 má délku "jen" 73 m a výšku 24 m v ocasní části. Hindenburg bylo monstrum 3,5× delší a 2× vyšší.
|
Zdroj: archiv
Loď se řídila z kabiny na přídi. Ovládala se kormidlem, stejně jako běžné lodě na vodu. Ale u přistávacích manévrů musela asistovat i početná pozemní obsluha.
|
Zdroj: archiv
Vzducholoď disponovala 16 oddíly, které pojaly cca 200 000 metrů krychlových vodíku. Vysoce hořlavý plyn byl použit namísto nedostatkového helia. Vodík měl ale vyšší vztlak a výrobce s ním měl již zkušenosti, bezpečnostního rizika se proto neobával.
|
Zdroj: archiv
Na palubu Hindeburgu se vešlo 72 pasažérů a náklad. Posádka měla 61 členů.
|
Zdroj: archiv
Mezi další zajímavosti patří skutečnost, že kabiny pro cestující se nacházely uvnitř trupu a nikoliv v podvěšených gondolách, jak bývalo u menších vzducholodí zvykem.
|
Zdroj: archiv
Uvnitř byla spousta prostoru pro kajuty, salonky, čítárnu, restauraci, promenády... Byla tu dokonce i kuřárna, což zní paradoxně s ohledem na to, že nad stropem byla obrovská nádrž plná hořlavého vodíku.
|
Zdroj: archiv
Hindenburg nabízel mimořádně velký komfort - pasažéři měli k dispozici například sprchy se studenou i teplou vodou. Tomu odpovídala i velmi vysoká cena letenek.
|
Zdroj: archiv
Na svůj první let Hindeburg vyrazil v březnu roku 1936. O dva měsíce později dvakrát přeletěl Atlantský oceán, a to v rekordním čase 5 dní, 19 hodin a 51 minut.
|
Zdroj: archiv
Motory měly celkový výkon 3560 kW. Hindeburg mohl vyvinout rychlost až 135 km/hod.
|
Zdroj: archiv
Vzducholodě vyžadovaly speciální letiště se záchytnou věží. A obří servisní hangár.
|
Zdroj: archiv
Byla to chlouba nacistického Německa, proto nesla vlajky s hákovým křížem. Svou slávu si ale stihla odbýt ještě před začátkem druhé světové války.
|
Zdroj: archiv
Na svůj poslední let Hindenburg vyrazil 3. května 1937. Mířil z Německa přes oceán do New Yorku. Let měl trochu zpoždění, ale jinak probíhal hladce. Během přistávání na letišti Lakehurst na předměstí New Yorku však nastala katastrofa. Psal se 6. květen 1937.
|
Zdroj: archiv
Vzducholoď samozřejmě byla vybavena různými bezpečnostními protipožárními prvky. Například potah byl upraven tak, aby nedocházelo k jiskření. Jenže vzducholoď prolétla bouřkovými mračny a statická elektřina vytvořila na povrchu silný náboj.
|
Zdroj: archiv
Právě statická elektřina je nejpravděpodobnější příčinou zkázy. Požár vznikl v zadní části, možná přispělo i nějaké mechanické poškození. Vzhledem k tomu, že je vodík silně hořlavý, se plameny šířily rychlostí blesku. Vzducholoď pohltily za 34 sekund.
|
Zdroj: archiv
Na místě byla řada přihlížejících včetně mnoha reportérů. Událost je proto zachycena na mnoha fotografiích a byla velmi dobře mediálně pokryta. I to poté přispělo ke konci provozu vzducholodí.
|
Zdroj: archiv
Některé spekulace tvrdily, že se jednalo o sabotáž a příčinou katastrofy byla bomba. Avšak britský letecký inženýr Jem Stansfield před několika lety provedl rekonstrukci a potvrdil, že se na Hindenburgu během bouře nashromáždila statická elektřina, která se dostala do kontaktu s vodíkem uniklým z jisté části konstrukce.
|
Zdroj: archiv
Ať už požár vyvolalo cokoliv, z 36 pasažérů a 61 členů posádky, kteří v té době byli na palubě, zahynulo 13 cestujících a 22 členů posádky. Ostatní měli těžká zranění. Zemřel i jeden člověk z pozemního personálu.
|
Zdroj: archiv
Tato tragédie zapříčinila konec Zeppelinů, respektive cestování jakýmikoliv obřími vzducholoděmi. LZ-130 Graf Zeppelin II sice fungoval ještě dva roky, ale v dubnu roku 1940 vydal Hermann Göring pokyn k jeho rozebrání.
|
Zdroj: archiv
Po slavné vzducholodi zbyla jen hromada z poškozené duralové konstrukce...
|
Zdroj: archiv
...dnes je na místě památník.
|
Zdroj: archiv
Zavřít