Na Mysu Canaveral se začala ke svému startu připravovat nejsilnější raketa současnosti – Delta IV Heavy. V létě příštího roku vynese do vesmíru sondu Parker Solar Probe, která proletí těsně okolo Slunce.| Zdroj: NASA Delta IV Heavy se skládá ze dvou stupňů. První stupeň je složen z centrálního stupně a těchto dvou pomocných boosterů.| Zdroj: NASA Loď MV Delta Mariner přivezla boostery z továrny, která se nachází v Decaturu v Alabamě.| Zdroj: NASA Delta IV Heavy odstartovala do vesmíru poprvé v roce 2004. Celkem má za sebou 9 startů. Ten poslední proběhl v červnu 2016. Sedm startů proběhlo z Mysu Canaveral, dva ze základny Vandenberg.| Zdroj: NASA Ve většině případů vynesla Delta IV na oběžnou dráhu tajné armádní družice od National Reconnaissance Office.| Zdroj: NASA Dne 5. prosince 2014 ale čekal Delta IV Heavy speciální úkol. Do vesmíru vynesla připravovanou kosmickou loď Orion. Jednalo se o první a poslední let v této sestavě. Příště už Orion poletí na raketě SLS.| Zdroj: NASA Po startu pracuji všechny tři rakety 44 sekund při plném tahu. Poté dojde ke snížení tahu prostředního stupně na 55 % kvůli úspoře paliva.| Zdroj: NASA Oba přídavné boostery se vypínají a odpojují po 242 sekundách letu. Centrální stupeň pracuje o 86 sekund déle.| Zdroj: NASA Po vyložení zamířili oba boostery do Horizontal Processing Facility, kde se budou připravovat na let do vesmíru.| Zdroj: NASA Delta IV Heavy využívá motor RS-68A, který je poháněný kapalným vodíkem a kyslíkem.| Zdroj: NASA Booster má na délku 41 metrů a průměr 5,1 metrů.| Zdroj: NASA Celková hmotnost Delta IV Heavy je asi 733 tun.| Zdroj: NASA Přípravy rakety potrvají celý rok. V létě 2018 vynese do vesmíru sondu Parker Solar Probe.| Zdroj: NASA Parker Solar Probe bude vůbec první sondou, kterou Delta IV Heavy vynese.| Zdroj: NASA Náklady na jeden start se odhadují na 380 milionů dolarů.| Zdroj: NASA Uvnitř Horizontal Processing Facility| Zdroj: NASA Na startovacím komplexu je již složená raketa postavena do vertikální pozice (starší snímek)| Zdroj: NASA Takhle vypadá start Delta IV Heavy (rok 2013)| Zdroj: U.S. Air Force/Joe Davila, Public domain Parker Solar Probe se dostane ke Slunci na vzdálenost pouhých 6 milionů kilometrů.| Zdroj: Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory Sonda se má podívat na tajemství sluneční koróny – vnější atmosféru Slunce, kterou můžete pozorovat během úplného zatmění.| Zdroj: Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory Sonda bude navedena na eliptickou dráhu kolem Slunce. Během sedmi průletů kolem Venuše bude dráha postupně zkracována a sonda se bude dostávat blíže ke Slunci – až na vzdálenost jen 6 milionů kilometrů. V tu chvíli by měla letět rychlostí 200 km/s.| Zdroj: NASA Sonda bude vystavena drsným podmínkám. Před vysokou teplotou 1400 stupňů Celsia ji ochrání více než 11 cm tlustý štít z uhlíkových kompozitů.| Zdroj: NASA První průlet kolem Venuše je naplánován na konec září 2018. Na začátku listopadu 2018 dojde k prvnímu průletu kolem Slunce. Mise by měla skončit v roce 2024 průletem kolem Slunce s číslem 24.| Zdroj: NASA
