Připomínka korejské války - rozstřílený vlak.| Zdroj: Dušan Kütner, E15 Před vjezdem do tunelu, který prokopali Severokorejci za účelem napadnout jižní sousedy, je potřeba mít helmu. Výška tunelu je totiž jen metr šedesát.| Zdroj: Dušan Kütner, E15 Památník obětem korejské války.| Zdroj: Dušan Kütner, E15 Observation Point a Severní Korea.| Zdroj: Dušan Kütner, E15 Nádraží v Dorasanu lemované ostnatými dráty.| Zdroj: Dušan Kütner, E15 Moderní vláček, který návštěvníka doveze 70 metrů pod zem do tunelu, který chěli Severokorejci v sedmdesátých letech použít pro útok na své jižní sousedy.| Zdroj: Dušan Kütner, E15 Moderní nádraží v Dorasanu, které od dubna 2002 umožňovalo dopravu lidí do společné korejské průmyslové zóny Kesong. Zóna byla kvůli sporům obou zemí zavřena před dvěma lety a s tím i nádraží.| Zdroj: Dušan Kütner, E15 Jihokorejští pohraničníci byli vstřícní| Zdroj: Dušan Kütner, E15 Vojenský hlídkovací objekt, z něhož Jižní Korea sleduje hranici se Severní Koreou.| Zdroj: Dušan Kütner, E15 Vjezd do tunelu, který měl posloužit k útoku Severní Koreje na Jižní.| Zdroj: Dušan Kütner, E15 Vchod do jednoho z vojenských bunkrů z doby korejské války.| Zdroj: Dušan Kütner, E15 V obchodě v demilitarizované zóně je možné koupit i symbolický kus ostnatého drátu, který obě země dělí.| Zdroj: Dušan Kütner, E15 Takzvaný Osbervation Point, původně vojenský hlídkovací objekt, z něhož Jižní Korea sleduje hranici se Severní Koreou.| Zdroj: Dušan Kütner, E15 Takzvaný most svobody - jediná železniční trať, přes kterou bylo možné v minulosti cestovat přes hranici obou států.| Zdroj: Dušan Kütner, E15 Schéma tunelu, který komunistická KLDR hodlala použít k útoku na Jižní Koreu.| Zdroj: Dušan Kütner, E15 Jihokorejci si chodí ke hranicím se Severní Koreou připomínat krvavý konflikt, který stál život dva a půl milionu lidí.| Zdroj: Dušan Kütner, E15 Cestu ze Soulu na hranice se Severní Koreou lemují stanice s vojenskou ostrahou| Zdroj: Dušan Kütner, E15
