Připomínka korejské války - rozstřílený vlak.|
Zdroj: Dušan Kütner, E15
Před vjezdem do tunelu, který prokopali Severokorejci za účelem napadnout jižní sousedy, je potřeba mít helmu. Výška tunelu je totiž jen metr šedesát.|
Zdroj: Dušan Kütner, E15
Památník obětem korejské války.|
Zdroj: Dušan Kütner, E15
Observation Point a Severní Korea.|
Zdroj: Dušan Kütner, E15
Nádraží v Dorasanu lemované ostnatými dráty.|
Zdroj: Dušan Kütner, E15
Moderní vláček, který návštěvníka doveze 70 metrů pod zem do tunelu, který chěli Severokorejci v sedmdesátých letech použít pro útok na své jižní sousedy.|
Zdroj: Dušan Kütner, E15
Moderní nádraží v Dorasanu, které od dubna 2002 umožňovalo dopravu lidí do společné korejské průmyslové zóny Kesong. Zóna byla kvůli sporům obou zemí zavřena před dvěma lety a s tím i nádraží.|
Zdroj: Dušan Kütner, E15
Jihokorejští pohraničníci byli vstřícní|
Zdroj: Dušan Kütner, E15
Vojenský hlídkovací objekt, z něhož Jižní Korea sleduje hranici se Severní Koreou.|
Zdroj: Dušan Kütner, E15
Vjezd do tunelu, který měl posloužit k útoku Severní Koreje na Jižní.|
Zdroj: Dušan Kütner, E15
Vchod do jednoho z vojenských bunkrů z doby korejské války.|
Zdroj: Dušan Kütner, E15
V obchodě v demilitarizované zóně je možné koupit i symbolický kus ostnatého drátu, který obě země dělí.|
Zdroj: Dušan Kütner, E15
Takzvaný Osbervation Point, původně vojenský hlídkovací objekt, z něhož Jižní Korea sleduje hranici se Severní Koreou.|
Zdroj: Dušan Kütner, E15
Takzvaný most svobody - jediná železniční trať, přes kterou bylo možné v minulosti cestovat přes hranici obou států.|
Zdroj: Dušan Kütner, E15
Schéma tunelu, který komunistická KLDR hodlala použít k útoku na Jižní Koreu.|
Zdroj: Dušan Kütner, E15
Jihokorejci si chodí ke hranicím se Severní Koreou připomínat krvavý konflikt, který stál život dva a půl milionu lidí.|
Zdroj: Dušan Kütner, E15
Cestu ze Soulu na hranice se Severní Koreou lemují stanice s vojenskou ostrahou|
Zdroj: Dušan Kütner, E15