Půl milionu za čtyři dny. Jak lze zpeněžit nejlepší fotky z cest?

5/20
Zavřít
  • Uganda, píše se rok 2014. Můj tehdejší dron Gagarin neuměl přenášet obraz na zem a foťák k něm přišroubovaný fotografoval automaticky v třísekundových intervalech. Tehdy to bylo vždycky veliké očekávání, což jsem to vlastně asi tak mohl fotit. Byl to punk, který ale skončil o týden déle. Gagarin leží patrně dodnes v Nilu.
    Uganda, píše se rok 2014. Můj tehdejší dron Gagarin neuměl přenášet obraz na zem a foťák k něm přišroubovaný fotografoval automaticky v třísekundových intervalech. Tehdy to bylo vždycky veliké očekávání, což jsem to vlastně asi tak mohl fotit. Byl to punk, který ale skončil o týden déle. Gagarin leží patrně dodnes v Nilu.| Zdroj: Petr Jan Juračka
  • Mléčná dráha nad dvanáctou nejvyšší horou světa Broad Peakem (8051m) je zážitkem ne na jeden, ale na několik životů. A to nebe? To u nás neuvidíte. Jednak kvůli světelnému znečištění způsobeném zejména osvětlením měst, ale také zkrátka proto, že mezi námi a vesmírem je mocná vrstva vzduchu fungující jako silný filtr. A toho filtru je zde o pět kilometrů méně.
    Mléčná dráha nad dvanáctou nejvyšší horou světa Broad Peakem (8051m) je zážitkem ne na jeden, ale na několik životů. A to nebe? To u nás neuvidíte. Jednak kvůli světelnému znečištění způsobeném zejména osvětlením měst, ale také zkrátka proto, že mezi námi a vesmírem je mocná vrstva vzduchu fungující jako silný filtr. A toho filtru je zde o pět kilometrů méně.| Zdroj: Petr Jan Juračka
  • Takový výhled nad Mácháčem nevyfotíte. Řeka Cononaco protéká amazonským pralesem a cesta na toto místo zabere jeden den v dopravních letadlech, půl den v autobuse, druhý půl den v malém letadle a následně plavbu lodí. Ekvádorští indiáni kmene Waorani, kteří zde žijí, přitom takto prales nikdy neuvidí. Nikde v jejich okolí totiž neleží ani jedna hora, čí místo rozhledu.
    Takový výhled nad Mácháčem nevyfotíte. Řeka Cononaco protéká amazonským pralesem a cesta na toto místo zabere jeden den v dopravních letadlech, půl den v autobuse, druhý půl den v malém letadle a následně plavbu lodí. Ekvádorští indiáni kmene Waorani, kteří zde žijí, přitom takto prales nikdy neuvidí. Nikde v jejich okolí totiž neleží ani jedna hora, čí místo rozhledu.| Zdroj: Petr Jan Juračka
  • Irský národní Burren je takovou obdobou našeho Moravského krasu. Tedy, nemá tolik jeskyní, ale za to jsou zde četné vývěry minerální vody, která zabraňuje rozpouštění vápence ve vodě. Ze zdola na zemi to vypadá jako taková bílá kejda, shora se však jedná o naprosto bezprecedentně dekorativní záležitost!
    Irský národní Burren je takovou obdobou našeho Moravského krasu. Tedy, nemá tolik jeskyní, ale za to jsou zde četné vývěry minerální vody, která zabraňuje rozpouštění vápence ve vodě. Ze zdola na zemi to vypadá jako taková bílá kejda, shora se však jedná o naprosto bezprecedentně dekorativní záležitost!| Zdroj: Petr Jan Juračka
  • O existenci ledu na rovníku dříve geografové velmi pochybovali. Tím dříve však nemyslím středověk, ale dobu jednoho století nazpět. O čem však vědci dnes již nepochybují, je fakt, že éra rovníkového ledu končí. Toto jsou poslední rudimenty ledovce, který kdysi takřka celou střechu Afriky, Kilimandžáro, obklopoval.
    O existenci ledu na rovníku dříve geografové velmi pochybovali. Tím dříve však nemyslím středověk, ale dobu jednoho století nazpět. O čem však vědci dnes již nepochybují, je fakt, že éra rovníkového ledu končí. Toto jsou poslední rudimenty ledovce, který kdysi takřka celou střechu Afriky, Kilimandžáro, obklopoval.| Zdroj: Petr Jan Juračka
  • Přejít Malou Fatru v zimě se zdálo být jako dobrý nápad. Vzít si náhradní vařič ještě jako lepší nápad. Nezkontrolovat ani jeden a až na místě zjistit, že jsou oba mimo provoz však šťastné rozhodnutí nebylo. Ale jak to tak bývá, paměť člověka je selektivní a já už na všechna příkoří zapomněl. Zpětně to byl skutečně nádherný výšlap.
    Přejít Malou Fatru v zimě se zdálo být jako dobrý nápad. Vzít si náhradní vařič ještě jako lepší nápad. Nezkontrolovat ani jeden a až na místě zjistit, že jsou oba mimo provoz však šťastné rozhodnutí nebylo. Ale jak to tak bývá, paměť člověka je selektivní a já už na všechna příkoří zapomněl. Zpětně to byl skutečně nádherný výšlap.| Zdroj: Petr Jan Juračka
  • Mongolsko, Khomiin Tal. Místo, kam pražská zoo převezla v roce první novodobou várku koní převalského, aby pomohla zachránit poslední druh divokého koně. A jací jsou koně, taková je i tamní krajina. Neskutečně divoká!
    Mongolsko, Khomiin Tal. Místo, kam pražská zoo převezla v roce první novodobou várku koní převalského, aby pomohla zachránit poslední druh divokého koně. A jací jsou koně, taková je i tamní krajina. Neskutečně divoká!| Zdroj: Petr Jan Juračka
  • Možná se to nezdá, ale fotoaparát stál na stativu pouhých třicet metrů od čela Russellova ledovce v Grónsku. A já? Já stál o dalších sto metrů dále a fotoaparát ovládal na dálku. Proč? Protože přesně do těchto míst se odlomila kra z čela před měsícem a ten, který tu stál, to nepřežil.
    Možná se to nezdá, ale fotoaparát stál na stativu pouhých třicet metrů od čela Russellova ledovce v Grónsku. A já? Já stál o dalších sto metrů dále a fotoaparát ovládal na dálku. Proč? Protože přesně do těchto míst se odlomila kra z čela před měsícem a ten, který tu stál, to nepřežil.| Zdroj: Petr Jan Juračka
  • Mawenzi, jeden z vrcholků pohoří Kilimandžára, se pne nad ranní inverzi nad Tanzanií a Keňou. Jak milé bylo moje překvapení, že de facto identický snímek zde pořídili slavní čeští cestovatelé Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund, avšak o více jak půl století dříve, 28. ledna 1948.
    Mawenzi, jeden z vrcholků pohoří Kilimandžára, se pne nad ranní inverzi nad Tanzanií a Keňou. Jak milé bylo moje překvapení, že de facto identický snímek zde pořídili slavní čeští cestovatelé Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund, avšak o více jak půl století dříve, 28. ledna 1948.| Zdroj: Petr Jan Juračka
  • Poletování dronem v základním táboře druhé nejvyšší hory K2 planety, v nadmořské 5000 metrů nad mořem. K2 je ta obří hora v pozadí. Pilotáž dronu má v těchto vysokých nadmořských výškách mnoho specifik a nezřídka končí pádem dronu. Snímek © Stuart Erskine.
    Poletování dronem v základním táboře druhé nejvyšší hory K2 planety, v nadmořské 5000 metrů nad mořem. K2 je ta obří hora v pozadí. Pilotáž dronu má v těchto vysokých nadmořských výškách mnoho specifik a nezřídka končí pádem dronu. Snímek © Stuart Erskine.| Zdroj: Petr Jan Juračka
  • Takhle se nad krajinou pne Lesotho, malá země náhorní plošiny obepnutá Jižní Afrikou. Lesothané jsou sice jeden z nejchudších národů světa, ale ten výhled a dobré počasí jim jen tak někdo nevezme.
    Takhle se nad krajinou pne Lesotho, malá země náhorní plošiny obepnutá Jižní Afrikou. Lesothané jsou sice jeden z nejchudších národů světa, ale ten výhled a dobré počasí jim jen tak někdo nevezme.| Zdroj: Petr Jan Juračka
  • Tři sestry Antona Pavloviče mě nikdy moc nebavily. O mnohem zajímavější mi přišly Tři sestry australských Modrých Alp! Jen, jedná se o natolik profláklé místo, že pokud nemáte dron, musíte si na jejich focení vystát frontu. Před Vámi bude zhruba třicet až sto Japonců se selfie tyčkami. Já dron měl. Naštěstí.
    Tři sestry Antona Pavloviče mě nikdy moc nebavily. O mnohem zajímavější mi přišly Tři sestry australských Modrých Alp! Jen, jedná se o natolik profláklé místo, že pokud nemáte dron, musíte si na jejich focení vystát frontu. Před Vámi bude zhruba třicet až sto Japonců se selfie tyčkami. Já dron měl. Naštěstí.| Zdroj: Petr Jan Juračka
  • Znáte ten pocit, když fotíte něco o čem jste vždy snili? Štípete se do zmrzlýho těla, abyste se probudili ze sna, ale ono nic? Naopak! Vy jste se do snu probudili? A pak přijedete domů, a pochopíte, že to byla realita? Švýcarské Alpy se nadobro vepsaly do mé paměti!
    Znáte ten pocit, když fotíte něco o čem jste vždy snili? Štípete se do zmrzlýho těla, abyste se probudili ze sna, ale ono nic? Naopak! Vy jste se do snu probudili? A pak přijedete domů, a pochopíte, že to byla realita? Švýcarské Alpy se nadobro vepsaly do mé paměti!| Zdroj: Petr Jan Juračka
  • Pilotovat dron se také nesmí z žádného dopravního prostředku, ani horkovzdušného balonu. Proto jsem to udělal až v Polsku.
    Pilotovat dron se také nesmí z žádného dopravního prostředku, ani horkovzdušného balonu. Proto jsem to udělal až v Polsku.| Zdroj: Petr Jan Juračka
  • Na stejném místě vznikla i tato fotka ze zrcadlovky, avšak pořízena z koše balónu. Podařil se nám poměrně unikátní zimní přelet Sněžky, rotundu jsme minuli jen o pár metrů.
    Na stejném místě vznikla i tato fotka ze zrcadlovky, avšak pořízena z koše balónu. Podařil se nám poměrně unikátní zimní přelet Sněžky, rotundu jsme minuli jen o pár metrů.| Zdroj: Petr Jan Juračka
  • Létat v Moravském krasu dronem je obecně zakázáno, zejména z důvodu ochrany hnízdících sokolů. Na podzim však už nikdo nehnízdí a tak jsem získal na jeden den povolení v této nádherné krajině vzlétnout. A tak vzniklo i toto “dronie”, tedy selfie z dronu, společně s Igorem Forgáčem.
    Létat v Moravském krasu dronem je obecně zakázáno, zejména z důvodu ochrany hnízdících sokolů. Na podzim však už nikdo nehnízdí a tak jsem získal na jeden den povolení v této nádherné krajině vzlétnout. A tak vzniklo i toto “dronie”, tedy selfie z dronu, společně s Igorem Forgáčem.| Zdroj: Petr Jan Juračka
  • Řeka Orlice je jednou z nejhezčích českých řek. Člověk ji totiž ještě všude nenarovnal a může tak téct přirozeně, meandry a lužními lesy.
    Řeka Orlice je jednou z nejhezčích českých řek. Člověk ji totiž ještě všude nenarovnal a může tak téct přirozeně, meandry a lužními lesy.| Zdroj: Petr Jan Juračka
  • Vyhlídka u Lvíčka, Český ráj. No není u nás jako v opravdovém ráji?
    Vyhlídka u Lvíčka, Český ráj. No není u nás jako v opravdovém ráji?| Zdroj: Petr Jan Juračka
  • Původně jsem chtěl jít toho rána běhat, ale nakonec jsem se vrátil a raději běhal s dronem. V tak krásném podzimu nefotit by byl totiž hřích! Řeka Labe jen pár kilometrů od Kuksu.
    Původně jsem chtěl jít toho rána běhat, ale nakonec jsem se vrátil a raději běhal s dronem. V tak krásném podzimu nefotit by byl totiž hřích! Řeka Labe jen pár kilometrů od Kuksu.| Zdroj: Petr Jan Juračka
  • Momentka neúspěšného zimního výstupu na královnu rakouských Taur, Hochalmspitze. Toho večera mi ujely v lavinovém svahu nohy na zmrzlém sněhu a já se znova narodil. Narodil jsem se do doby dronové.
    Momentka neúspěšného zimního výstupu na královnu rakouských Taur, Hochalmspitze. Toho večera mi ujely v lavinovém svahu nohy na zmrzlém sněhu a já se znova narodil. Narodil jsem se do doby dronové.| Zdroj: Petr Jan Juračka
Uganda, píše se rok 2014. Můj tehdejší dron Gagarin neuměl přenášet obraz na zem a foťák k něm přišroubovaný fotografoval automaticky v třísekundových intervalech. Tehdy to bylo vždycky veliké očekávání, což jsem to vlastně asi tak mohl fotit. Byl to punk, který ale skončil o týden déle. Gagarin leží patrně dodnes v Nilu.
Mléčná dráha nad dvanáctou nejvyšší horou světa Broad Peakem (8051m) je zážitkem ne na jeden, ale na několik životů. A to nebe? To u nás neuvidíte. Jednak kvůli světelnému znečištění způsobeném zejména osvětlením měst, ale také zkrátka proto, že mezi námi a vesmírem je mocná vrstva vzduchu fungující jako silný filtr. A toho filtru je zde o pět kilometrů méně.
Takový výhled nad Mácháčem nevyfotíte. Řeka Cononaco protéká amazonským pralesem a cesta na toto místo zabere jeden den v dopravních letadlech, půl den v autobuse, druhý půl den v malém letadle a následně plavbu lodí. Ekvádorští indiáni kmene Waorani, kteří zde žijí, přitom takto prales nikdy neuvidí. Nikde v jejich okolí totiž neleží ani jedna hora, čí místo rozhledu.
Irský národní Burren je takovou obdobou našeho Moravského krasu. Tedy, nemá tolik jeskyní, ale za to jsou zde četné vývěry minerální vody, která zabraňuje rozpouštění vápence ve vodě. Ze zdola na zemi to vypadá jako taková bílá kejda, shora se však jedná o naprosto bezprecedentně dekorativní záležitost!
O existenci ledu na rovníku dříve geografové velmi pochybovali. Tím dříve však nemyslím středověk, ale dobu jednoho století nazpět. O čem však vědci dnes již nepochybují, je fakt, že éra rovníkového ledu končí. Toto jsou poslední rudimenty ledovce, který kdysi takřka celou střechu Afriky, Kilimandžáro, obklopoval.
Přejít Malou Fatru v zimě se zdálo být jako dobrý nápad. Vzít si náhradní vařič ještě jako lepší nápad. Nezkontrolovat ani jeden a až na místě zjistit, že jsou oba mimo provoz však šťastné rozhodnutí nebylo. Ale jak to tak bývá, paměť člověka je selektivní a já už na všechna příkoří zapomněl. Zpětně to byl skutečně nádherný výšlap.
Mongolsko, Khomiin Tal. Místo, kam pražská zoo převezla v roce první novodobou várku koní převalského, aby pomohla zachránit poslední druh divokého koně. A jací jsou koně, taková je i tamní krajina. Neskutečně divoká!
Možná se to nezdá, ale fotoaparát stál na stativu pouhých třicet metrů od čela Russellova ledovce v Grónsku. A já? Já stál o dalších sto metrů dále a fotoaparát ovládal na dálku. Proč? Protože přesně do těchto míst se odlomila kra z čela před měsícem a ten, který tu stál, to nepřežil.
Mawenzi, jeden z vrcholků pohoří Kilimandžára, se pne nad ranní inverzi nad Tanzanií a Keňou. Jak milé bylo moje překvapení, že de facto identický snímek zde pořídili slavní čeští cestovatelé Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund, avšak o více jak půl století dříve, 28. ledna 1948.
Poletování dronem v základním táboře druhé nejvyšší hory K2 planety, v nadmořské 5000 metrů nad mořem. K2 je ta obří hora v pozadí. Pilotáž dronu má v těchto vysokých nadmořských výškách mnoho specifik a nezřídka končí pádem dronu. Snímek © Stuart Erskine.
Takhle se nad krajinou pne Lesotho, malá země náhorní plošiny obepnutá Jižní Afrikou. Lesothané jsou sice jeden z nejchudších národů světa, ale ten výhled a dobré počasí jim jen tak někdo nevezme.
Tři sestry Antona Pavloviče mě nikdy moc nebavily. O mnohem zajímavější mi přišly Tři sestry australských Modrých Alp! Jen, jedná se o natolik profláklé místo, že pokud nemáte dron, musíte si na jejich focení vystát frontu. Před Vámi bude zhruba třicet až sto Japonců se selfie tyčkami. Já dron měl. Naštěstí.
Znáte ten pocit, když fotíte něco o čem jste vždy snili? Štípete se do zmrzlýho těla, abyste se probudili ze sna, ale ono nic? Naopak! Vy jste se do snu probudili? A pak přijedete domů, a pochopíte, že to byla realita? Švýcarské Alpy se nadobro vepsaly do mé paměti!
Pilotovat dron se také nesmí z žádného dopravního prostředku, ani horkovzdušného balonu. Proto jsem to udělal až v Polsku.
Na stejném místě vznikla i tato fotka ze zrcadlovky, avšak pořízena z koše balónu. Podařil se nám poměrně unikátní zimní přelet Sněžky, rotundu jsme minuli jen o pár metrů.
Létat v Moravském krasu dronem je obecně zakázáno, zejména z důvodu ochrany hnízdících sokolů. Na podzim však už nikdo nehnízdí a tak jsem získal na jeden den povolení v této nádherné krajině vzlétnout. A tak vzniklo i toto “dronie”, tedy selfie z dronu, společně s Igorem Forgáčem.
Řeka Orlice je jednou z nejhezčích českých řek. Člověk ji totiž ještě všude nenarovnal a může tak téct přirozeně, meandry a lužními lesy.
Vyhlídka u Lvíčka, Český ráj. No není u nás jako v opravdovém ráji?
Původně jsem chtěl jít toho rána běhat, ale nakonec jsem se vrátil a raději běhal s dronem. V tak krásném podzimu nefotit by byl totiž hřích! Řeka Labe jen pár kilometrů od Kuksu.
Momentka neúspěšného zimního výstupu na královnu rakouských Taur, Hochalmspitze. Toho večera mi ujely v lavinovém svahu nohy na zmrzlém sněhu a já se znova narodil. Narodil jsem se do doby dronové.