Larvy komárů rodu Culex. Právě ti západonilský virus šíří. Není to žádný vzácný druh, prostě běžně rozšíření komáři| Zdroj: VTM.cz Tak vypadá tzv. západonilský virus.| Zdroj: VTM.cz Georgette Ndamukong instaluje past na komáry u Ellsworthovy letecké základny.| Zdroj: ellsworth.af.mil Komár Culex pipiens neboli komár pisklavý. Nejrozšířejší komár u nás.| Zdroj: Katja Schulz, CC BY 2.0 Komár Culex quinquefasciatus se u nás rovněž vyskytuje.| Zdroj: VTM.cz Komár pisklavý. U nás nejrozšířenější druh komára. A zrovna ten může západonilský vir přenášet.| Zdroj: 根川大橋, CC BY-SA 4.0 Inkubační doba trvá zpravidla 3 až 6 dnů od sání komára.| Zdroj: VTM.cz Pokud se příznaky objeví, jde o typicky bolesti hlavy, břicha, svalů i kloubů. Dále se může přidat nevolnost, horečka, vyrážka na trupu i končetinách a zánět spojivek.| Zdroj: VTM.cz Později se mohou přidat příznaky výše zmíněného poškození nervového systému, například obrny periferních nervů.| Zdroj: VTM.cz Míra úmrtnosti osob s poškozeným nervovým systémem činí přibližně 10 %, přičemž podle očekávání platí, že se zvyšuje s věkem.| Zdroj: VTM.cz Jelikož vakcína proti západonilské horečce dosud nebyla vyvinuta, léčba je pouze symptomatická.| Zdroj: VTM.cz Jako prevence se doporučuje vakcinace látkou proti chorobám, jejichž původcem jsou viry čeledi Flaviridae, což je typicky klíšťová encefalitida. Takové očkování může teoreticky onemocnění západonilskou horečkou zabránit – nebo alespoň zmírní jeho průběh.| Zdroj: VTM.cz Mnohem nebezpečnější než západonilská horečka je navzdory mediální panice právě klíště.| Zdroj: VTM.cz Rozšíření západonilského viru v Evropě k 21. září 2018. Dnes už by se mapa začervenala i v jihomoravské oblasti Česka.| Zdroj: Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí ECDC
