Západonilská horečka: Kde se vzala a je třeba se jí bát? | E15.cz

Západonilská horečka: Kde se vzala a je třeba se jí bát?

Jiří Černý - VTM.cz

Západonilská horečka může poškodit centrální nervový systém. Míra úmrtnosti osob s poškozeným CNS je 10 %, u starších lidí 17 %. Vakcína neexistuje, nebezpečnější je ale stále obyčejné klíště.

 

Česko obchází strašák západonilské horečky. Je to nemoc způsobované RNA flavivirem známým pod názvem západonilský virus. Ten se do organismu nejčastěji dostane ze slinných žláz infikovaného komára rodu Culex, jeho přirozeným rezervoárem jsou ovšem volně žijící ptáci.

Jakmile se virus pomnoží v regionálních lymfatických uzlinách, vzniká tzv. primární virémie. U jedinců s bezpříznakovým průběhem tím obvykle infekce končí. Pokud se ale virus replikuje dál, může proniknout až do centrálního nervového systému a poškodit ho.

Klinické projevy a léčba západonilské horečky

Inkubační doba trvá zpravidla 3 až 6 dnů od sání komára. U většiny pacientů (přibližně 80 %) je průběh asymptomatický. Pokud se příznaky objeví, jde o typicky bolesti hlavy, břicha, svalů i kloubů. Dále se může přidat nevolnost, horečka, vyrážka na trupu i končetinách a zánět spojivek.

Česká pitná voda je plná plastových mikrovláken, uvedli vědci. Pijeme umělou hmotu, varují

Později se mohou přidat příznaky výše zmíněného poškození nervového systému, například obrny periferních nervů. Míra úmrtnosti osob s poškozeným nervovým systémem činí přibližně 10 %, přičemž podle očekávání platí, že se zvyšuje s věkem. U jedinců starších 60 let činí pravděpodobnost úmrtí 17 %1.

Jelikož vakcína proti západonilské horečce dosud nebyla vyvinuta, léčba je pouze symptomatická. Jako prevence se doporučuje vakcinace látkou proti chorobám, jejichž původcem jsou viry čeledi Flaviridae, což je typicky klíšťová encefalitida. Takové očkování může teoreticky onemocnění západonilskou horečkou zabránit – nebo alespoň zmírní jeho průběh.

Západonilská horečka v Česku

V České republice byl virus izolován z komára pisklavého (Culex pipiens) v roce 1997. Došlo k tomu nedaleko Lanžhotu, tedy na jižní Moravě, odkud pocházejí i lidé, kteří se západonilskou horečkou nakazili v nedávné době.

Taky si myslíte, že kokosový olej je zdravý? Podle profesorky z Harvardu jde o čistý jed!

Je ovšem zapotřebí dodat, že o autochtonní onemocnění, kdy nákaze došlo v tuzemsku, se podle dostupných informací jednalo jen v jednom případě. Ostatní Češi si západonilskou horečku „přivezli“ ze zahraničí – v roce 2002 z USA, v roce 2007 z Kypru a Tanzanie atd.

Stojí také za připomenutí, že jižní Morava těsně sousedí s Rakouskem, kde byl poblíž hranic výskyt západonilského viru hlášen v roce 2017. To znamená, že jeho zachycení u nás by nikoho nemělo příliš překvapit. Je přitom vcelku nepodstatné, zda byl přenašečem komár pisklavý či jiný druh.

Máme důvod bát se komárů?

Mnohem nebezpečnější je navzdory mediální panice obyčejné klíště. Češka, která onemocněla západonilskou horečkou a v srpnu zemřela, trpěla řadou dalších chronických chorob. Přitom platí, že fatální průběh onemocnění je pozorován právě u pacientů s vícečetnými základními onemocněními a nemocných s potlačenou imunitou2. Jakákoliv hysterie tedy rozhodně není na místě.


1 Beasley, David WC.: Vaccines and immunotherapeut ics for the prevention and treatment of infections with West Nile virus. Immunotherapy , 2011, 3.2: 269 - 285.

2 Vondráková, Renata: Západonilská horečka - globální změny epidemiologické situace a surveillance v ČR, 2015, 29.

Článek vyšel na serveru VTM >>>

Autor: Jiří Černý - VTM.cz
 

Články odjinud

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!